Rozhodla o odsunu Němců z Československa po válce Postupimská konference?

V prvorepublikovém Československu žily přinejmenším tři národy, jak uváděl historik Josef Pekař. Měl na mysli Čechy, Slováky a Němce, kterých byly zhruba 3 milióny. Období 2. světové války, krutých let nacistické nadvlády a Protektorátu Čechy a Morava přinesly zásadní změny i v této oblasti. Strach a skepse ovládly nejen Československo a jedním z důsledků byl požadavek, aby na našem území dále němečtí obyvatelé nežili.

Prezident Edvard Beneš již po atentátu na Heydricha získal příslib od spojenců, že „v principu nebudou oponovat odsunu minorit z území Československa za účelem etnicky homogenního národního státu“, jak uvádí ve své studii O terorismu a heroismu v české historii historik Milan Hauner.

Německý národ přestal být lidským

Odsun Němců z Československa

Sám Beneš po návratu z exilu do Československa pak vyslovoval veřejně požadavek, že je „třeba německý lid definitivně vylikvidovat, protože tento národ přestal být lidským a je jednou jedinou velikou lidskou stvůrou“. A dlužno dodat, že to je zcela příznačné pro tehdejší atmosféru ve společnosti. A také pro vnímání těch, kteří válku a její hrůzy zažili.

Horečná diplomatická vyjednávání po válce, která navazovala již na koncepce o odsunu Němců, na kterém byla v podstatě shoda, pak nabrala na obrátkách. Spojenci (Sovětský svaz, Velká Británie a Spojené státy americké) považovali za klíčové, aby odsun byl proveden „organizovaně a spořádaně“, také s ohledem na tehdejší situaci ve zcela zničeném Německu. Ale to už byly divoké odsuny součástí tehdejší československé reality

Postupimský alibismus

Zástupci velmocí na postupimské konferenci (sedící zleva: Clement Attlee, Harry Truman, Josef Stalin)

Na přelomu července a srpna pak proběhla klíčová konference v Postupimi a v rozsáhlém několikasetstránkovém dokumentu nalézáme jedinou krátkou větu, která konstatuje, že spojenci souhlasí s odsunem Němců, respektive i Maďarů. Ale možná proto, abychom se zbavili jistých výčitek z naší historie, tak se nám objevil mýtus, že právě tato konference rozhodla o odsunu.

Historik Oldřich Tůma k tomu dodává: „Nejprve byla etapa divokého odsunu (a to se týkalo zhruba půl miliónu Němců) a pak teprve spořádaný odsun dle podmínek Postupimské konference, ale ta sama o něm nerozhodla. O něm bylo rozhodnuto již dříve. Je to sice základní dokument, který se toho týká, ale je tam jeden jediný paragraf. Ale je tam.“

Pořad připravila a moderuje Ivana Denčevová, literárně spolupracoval Hynek Pekárek. Hostem byl historik PhDr. Oldřich Tůma, Ph.D., režii měl Michal Bureš.

autor: ide
Spustit audio