Rostlinní kyborgové
Zlatý povrch s rostlinnými proteiny možná představuje nový způsob získávání energie. Objevila se možná konkurence solárních článků.
Fotosyntéza je stará asi 3,5 miliardy let. Za tu dobu si rostliny vytvořily velice elegantní kombinace proteinů a světlo absorbujících pigmentů, které jim umožňují přetvářet sluneční záření na energii.
Jeden takový komplex si od rostlin vypůjčili vědci z Vanderbiltovy univerzity, kteří pracují na alternativních zdrojích energie. Umožnil jim to asi deset let starý objev, že fotosyntetický komplex známý jako PS1 zůstává aktivní i poté, co je extrahován z rostliny a umístěn na zlatém povrchu.
Vědci vzali komerčně vyráběné plátky slitiny zlata a stříbra. Za pomoci koncentrované kyseliny dusičné z nich stříbro odstranili a získali tak zlatý povrch s mnoha póry v nanometrové velikosti.
Póry fungují jako místa pro "uhnízdění" komplexů PS1, které po umístění plátku na světlo začnou generovat elektrony. Výkon plátku zlata, o kterém jeho tvůrci hovoří jako o rostlinném kyborgovi, není velký. Jeden čtvereční centimetr plochy listu vyrobí asi 800 nanoampérů elektrického proudu. Vědci však tvrdí, že jsou teprve na začátku a že v budoucnu jejich systém může být schopný konkurovat solárním článkům.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
