Ropa

Od antimonopolního úřadu je hezké, že dělá svou práci a usiluje o existenci soutěže, ale ani sebelepší dohled nad praktikami obchodníků dlouhodobě nepomůže udržet nízké ceny. Éra levné ropy pomalu končí, protože této suroviny zkrátka ubývá. Odhaduje se, že už za dvanáct let světová dodávka ropy vyvrcholí, a nasytit poptávku se stane obtížným. Ceny ropy dramaticky stoupnou a už neklesnou, což rozvrátí ekonomiky na celém světě. Ropa jako energetický zdroj patří minulosti, nemá budoucnost a každému je to jasné. Přesto není k vidění nějaká větší panika. Není to tím, že by si lidstvo neuvědomovalo, že směřuje k energetickému kolapsu, ale proto, že k němu nesměřuje. Věda už disponuje alternativami, jak energii z ropy nahradit, nicméně dokud bude byznys kolem ropy vynášet, všechny vynálezy, které ho mohou ohrozit, skončí v pečlivě střežených trezorech.

Elity, které ovládají světovou ekonomiku, nad sebou žádný antimonopolní úřad nemají. Modelují trh tak, aby jim přinášel zisk. Každý jeden den, o který se jim například podaří oddálit výrobu pneumatiky, která vydrží tři sta tisíc kilometrů, představuje miliony dolarů, vydělané na těch současných, které z jiných než obchodních důvodů už dávno nemá smysl vyrábět. Ropa se z užitečné suroviny umožňující lidský pokrok stala symbolem obchodního cynismu, překážkou pokroku. Kvůli ropě se intrikuje, podvádí, zabíjí. Z léku se stala drogou a její producenti nebezpečnými dealery. Tak se o tom alespoň za třicet let bude psát v učebnicích dějepisu.