Rok studijního volna pro učitele? Je to investice do budoucnosti, peníze se musí najít, říká poslankyně Kovářová (STAN)

Učitel a žáci ve třídě (ilustrační foto)

Učitelé by mohli mít jednou za deset let právo na rok tvůrčího volna. K návrhu hnutí STAN zaujala vláda neutrální stanovisko, ministerstvo financí je ale proti – tzv. sabatikl by byl až příliš finančně náročný.

„Školství se rozvíjí. Děti v 21. století potřebují něco jiného než dříve a i učitelé musí mít jiné dovednosti. Studijní volno by jim umožnilo se dále vzdělávat ve vhodných oborech,“ hájí návrh poslankyně Věra Kovářová (STAN). Sabatikl by také pomohl s řešením problému se syndromem vyhoření, který trápí velkou část učitelů.

HLASUJTE: Měli by mít učitelé nárok na roční studijní volno?

Vesnické školy na Broumovsku trápí nedostatek žáků. Například do školy v Martínkovicích jich teď aktuálně chodí jen dvacet

Neutrálně. Tak se zatím staví vláda k návrhu na zavedení až ročního studijního volna pro učitele, a to jednou za 10 let. Podle navrhovatelů z hnutí STAN by taková úprava zvýšila atraktivitu profese.

Zákon počítá s účinností až od roku 2022, nebrání se ale diskuzi o jejím odložení. Ředitelé škol by navíc měli právo odložit odchod učitele na studijní volno až na rok 2028. „Je to na dohodě mezi učitelem a ředitelem, kdy a jakým způsobem mu volno poskytne,“ vysvětluje.

„Důvody nedostatku učitelů se měly řešit posledních 30 let,“ zdůrazňuje Kovářová s tím, že učitelé i zájemci o studium na pedagogických fakultách si stěžují především na nízké platy. To se sice v poslední době zlepšuje, přesto je prý třeba obor zatraktivnit.

Učitelé rozhodují – vedle rodiny a dalších okolností – o tom, jak vzdělané budou další generace. A proto si myslím, že otázka financí není tak významná.
Věra Kovářová

Plat učitele na studijním volnu by podle Kovářové měl platit stát. Předkladatelé počítají s náklady okolo 1,5 miliardy korun ročně, to je ale podle ministerstva financí podhodnocené.

„Je těžké náklady vyčíslit, protože nevíme, kolik učitelů by se toho účastnilo. Ne všichni učitelé budou mít zájem a náběh lze prodloužit z pěti na deset let,“ argumentuje poslankyně, podle které jde o investici do naší budoucnosti.

Není to špatný nápad, ale...

Politici si snad ani nepřejí vzdělaný národ. Kriticky myslící člověk by jim na demagogii neskočil, myslí si školský reformátor Hausenblas

Ondřej Hausenblas

Jak poznáte dobrou školu, kantora nebo jak by se měly děti naučit myslet, mluvit nebo číst? Co je to kritické myšlení a jak se rozvíjí?

„Bylo by dobré udělat průzkum mezi učiteli, zda o to vůbec mají zájem. A nemyslím, že by tvůrčí volno měli mít pouze učitelé, zasloužili by si ho zaměstnaní lidé celkově, protože v dnešní zběsilé době jsou vyhořelí všichni,“ reaguje šéfka Asociace ředitelů gymnázií Renata Schejbalová. Nápad podle ní není špatný, má ale několik ale.

Školství se totiž potýká s nedostatkem učitelů a je otázka, kdo by zastupoval pedagogy na studijním volnu a také jak by měli být tito suplenti placeni, což by mělo být ošetřeno zákonem. Současná nabídka dalšího vzdělávání pedagogů prý také není příliš zajímavá a bylo by třeba ji rozšířit a zatraktivnit.  

Nemůžu platit učitele na sabatiklu i učitele, který ho zastupuje. To je nemožné. Jde to měsíc v době pracovní neschopnosti, ne po celý rok.
Renata Schejbalová

„Učitelé jsou unavení také z toho, že bují administrativa, která se neustále slibuje snižovat. Dobrý učitel chce učit a věnovat se dětem, ne vyplňovat tabulky. V zahraničí také neexistuje to, aby učitelé drželi dozor a koukali v jídelně, jestli děti řádně jedí. Mrháme časem pedagogů, a to je další střípek, proč jsou otrávení,“ kritizuje ředitelka pražského gymnázia Nad Štolou.

Související