Rodičovství je proces a současně výzva, říká Martin Hollý

Martin Hollý
Martin Hollý

Ředitel psychiatrické nemocnice v Bohnicích Martin Hollý má na starosti nejen tuto rozlehlou instituci, ale také mnoho dalších věcí. Snaží se i během pracovní doby využívat svůj čas k tomu, aby si udržoval vlastní psychické zdraví. „Třeba už jen tím, že si na chvíli zavřu dveře do kanceláře,“ říká host čtvrteční Osobnosti Plus.

„Myslím, že péči o psychické zdraví nepřeháním. Mám to trochu z donucení. Cítil jsem, že mi mnohé věci snižují kvalitu prožitku. Jednou z nich byla třeba zimní únava, proto se jí snažím předcházet,“ dodává.

Psychiatr a sexuolog Martin Hollý absolvoval psychoterapeutický výcvik v individuální i skupinové psychoterapii a řadu akreditovaných psychoterapeutických workshopů. Pracoval na psychiatrickém oddělení v Trenčíně, na sexuologickém oddělení v psychiatrické nemocnici v pražských Bohnicích, poté jako vedoucí lékař Centra krizové intervence. V roce 2008 byl pak jmenován ředitelem bohnické léčebny. Ve své ambulantní praxi se věnuje psychiatrické, sexuologické a psychoterapeutické práci. Hlavní léčebnou metodou, kterou uplatňuje, je kombinace farmakoterapie a podpůrné, dynamicky orientované psychoterapie.

Jak se má táta?

Psychiatr a sexuolog odešel ze Slovenska mimo jiné proto, že se chtěl osamostatnit od rodičů, především se separovat od slavného otce, také psychiatra.

Myslím, že větší motivací odejít byl Vladimír Mečiar, nicméně to byl také jeden z důvodů. Jakmile jsem se ocitl v podobném profesním prostoru, ve kterém se pohyboval můj otec, slyšel jsem ze všech stran otázku: ‚Jak se má táta?‘ a vždy jsem tam byl jen za ‚mladého Hollého‘,“ vysvětluje.

Jsme v mnoha sociálních rolích a nebudujeme si v nich dostatečnou identitu.
Martin Hollý

Co bych doporučil každému dítěti, je žít vlastní život. K tomu někdy patří odstřihnout se od rodičovských postav.

Stále se učíme

Sám Hollý má se svou ženou i z předchozích vztahů početnou rodinu. „Vztah rodiče a dítěte je proces, který je současně výzvou. Neexistuje na to totiž žádný recept a neustále se učíme,“ říká o svém rodičovském postoji.

Myslím si, že je důležité odhadnout dobu života dítěte, během které se s ním začíná vyjednávat jako s osobností, ne direktivně. Není dobré s tím začínat brzy, v době, kdy dítě potřebuje strukturu, hranice a rodičovskou figuru. Podle mě je ideálním věkem desátý rok dítěte, kdy si už začíná uvědomovat, že má v životě svou roli a začíná si život jistým způsobem i plánovat.“

Poslechněte si celý rozhovor Barbory Tachecí s jejím hostem. Martin Hollý ještě osvětlí, která doba byla historicky nejlepší pro duševní zdraví, nebo jak člověka ovlivňují sociální sítě.

Spustit audio
autoři: Barbora Tachecí, Kateřina Tesařová

Související