Roboti na polích. A zelenina z vlastního pole

Na polích by se mohly prohánět polní roboti, řízení počítačem. Experimentální stroje, do jejichž vývoje už teď firmy nebo univerzity vkládají nemalé částky byly k vidění na mezinárodní soutěži v Suchdole v areálu tamní České zemědělské univerzity.
"Teoreticky by třeba mělo být možné, aby robot poznal mezi kulturními rostlinami plevel a vyplel ho," přibližuje možnou budoucnost František Kumhála z Katedry zemědělských strojů.

Tradičnější přístup k zemědělství znamená takzvané komunitní zahradničení, které zažívá v Česku boom. Mnozí neváhají využít k pěstování rajčat a jiné zeleniny i svůj balkon. Jinde se lidé sdružují, aby mohli společně obdělávat vlastní pozemek. První pokus začal zhruba před dvěma lety v Nových Středoklukách kousek od Prahy, v občanském sdružení Kompot.

"Členové jednak dali investici, abychom mohli nakoupit nářadí, udělat plot a tak dál. A zároveň přispívají, vždycky se zaváží na celý rok, že budou odebírat svůj podíl z produkce. A to je cesta pro zemědělce, jak se vymanit z tržního prostředí," říká Míla Ketnerová, zakladatelka občanského sdružení.

Přemýšlela, jak využít vrácené pozemky. Nakonec si od rodičů jeden na dvacet let pronajala právě na komunitou podporované zemědělství.
V současné době se na činnosti sdružení podílí kolem 30 lidí, zhruba polovina z nich chodí na pozemek i pracovat. Alespoň jednou ročně se musí členové účastnit valné hromady, kde se rozhoduje i o tom, co se bude v příštím roce pěstovat. S pozemkem, kde úhledné záhony malebně ohraničují ostrůvky vlčích máků a třezalky, mají členové občanského sdružení Kompot velké plány. V dohledné době by se vstupní část měla změnit na relaxační zónu.

Proč se lidé čím dál častěji zajímají o pěstování v malém? "To, co se děje u nás, z velké části kopíruje trend, který je patrný v západní Evropě. A to je celková deziluze z toho, co všechno může poskytovat konvenční zemědělství a takový ten zavedený průmyslový způsob produkce potravin a spotřeby," říká Lukáš Zagata z provozně ekonomické fakulty České zemědělské univerzity. Zájemci o podobný životní styl se podle něj rekrutují jednak z lidí, kteří žijí ve městech, jsou vzdělanější, mají vyšší životní úroveň a tedy i zdroje, které jim umožňují vyhnout se rizikům, které pramení z konvenčních věcí. A druhou skupinou jsou pak lidé, kteří sice nemají zdroje, ale mají k podobným akcím srdečný vztah a tíhnou k alternativám s odkazem na nějaké vnitřní hodnoty.