Robert Schuster: Východní Němci si letos mohou zopakovat rok 1989. Tentokrát u voleb
Ve stále ještě mladém roce 2019 se bude upírat pozornost politické scény v Německu do tamních nových spolkových zemí.
Na podzim se budou hned ve třech z pěti regionů volit nové parlamenty: v Sasku, Braniborsku a Durynsku.
Robert Schuster: AfD sklízí na východě Německa, co zaseli jiní
V uplynulých dnech se pozornost nejenom německé, ale i celoevropské veřejnosti soustředila na město Chemnitz ve východoněmeckém Sasku.
Ve všech se přitom dá očekávat, že dojde k ostrému střetu mezi zavedenými stranami a populistickou Alternativou pro Německo (AfD), která má v některých případech šanci získat přes 20 procent hlasů.
Pokud jí to rovnou nepřinese volební vítězství, ocitne se zřejmě aspoň v takové situaci, že bude jenom hodně těžké dát proti ní dohromady vládní většinu. Musela by totiž být hodně široká, a tím i nesourodá, takže je otázkou, jak dlouho by vůbec vydržela.
Obzvlášť dobré vyhlídky má Alternativa v Sasku. Ve spolkové zemi hraničící s Českem už jednou dokázala vyhrát. To bylo před rokem a půl při celostátních volbách, kdy pro ni hlasovalo jenom o jednu desetinu hlasů víc, než pro křesťanské demokraty, kteří do té doby v Sasku politicky dominovali.
Lepší než systém vlády jedné strany
Není vyloučeno, že by se tento scénář mohl zopakovat i při letošních podzimních volbách, a to tím spíš, že atmosféra v této spolkové zemi je stále ještě hodně rozjitřená. Stačí jedna konkrétní událost a všechno se může dostat do varu.
Robert Schuster: Sjednocení Německa aneb Jenom peníze na vybudování demokracie nestačí
Při nedávných oslavách výročí sjednocení Německa se tradičně bilancovalo a také hodně počítalo.
Příkladem mohou být loňské události v Chemnitz, kde kulminovalo napětí mezi cizinci a místními obyvateli, což následně vedlo k násilným střetům levicových radikálů a různých vlasteneckých a pravicově-radikálních skupin.
Ukázalo se tak, že nejenom v Chemnitz, ale i v jiných částech východního Německa se veřejnost stále ještě nevyrovnala s negativními zkušenostmi z velké migrační krize let 2015 a 2016. Navzdory tomu, že do této části Německa příliš mnoho běženců umístěno nebylo.
Mnozí východní Němci ovšem považují rozhodnutí vlády přijmout běžence ze Sýrie a Iráku do značné míry za něco, o čem bylo rozhodnuto bez ohledu na jejich názor. Na mysl jim tak mohou přijít paralely se systémem, který řada z nich zažila před rokem 1989, kdy bylo Německo ještě rozděleno na demokratickou západní a komunistickou východní část.
Rok 1989: Za svobodou přes Prahu. Jak východní Němci utíkali na Západ
Dlouhodobou nespokojenost obyvatel komunisty ovládané části Německa, Německé demokratické republiky (NDR), řešila řada z nich snahou vystěhovat se na západ do Spolkové republiky Německo. Legálně – nebo bez oficiálního souhlasu komunistických úřadů.
A ti na východě neměli možnost spoluovlivňovat své záležitosti - jejich úkolem bylo „držet ústa a krok“. V závěrečné fázi existence komunistického Východního Německa se proto mnozí k tomuto státu raději otočili zády a snažili se utéct na Západ.
Nyní už nespokojení občané ze země utíkat nemusejí, za to ale mají možnost konat způsobem, který může politiky, s jejichž rozhodnutími nejsou spokojeni, poslat na smetiště dějin.
Zmíněné troje volby v nových spolkových zemích se budou koneckonců konat právě na podzim, čili přesně ve dnech, kdy si budou mnozí také připomínat dramatické záběry ze zahrady západoněmeckého velvyslanectví v Praze před 30 lety spojené s posledními záchvěvy komunismu.
Jak se za takovéto situace východoněmečtí občané u voleb rozhodnou, naznačí, jak moc přijali nový demokratický systém za svůj a jestli ho navzdory všem chybám přesto nakonec nepovažují za lepší model, než byl systém vlády jedné strany.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
