Robert Schuster: Ukrajinské dilema německých vládních pacifistů
Zapřisáhlé pacifisty čili odpůrce jakýchkoli válek staví současná ruská vojenská invaze na Ukrajinu před značná dilemata. Z jejich pohledu je jasné, že válka jakožto řešení nějakého mezistátního konfliktu je nepřijatelná. Na straně druhé ale i oni cítí, že zavírat oči před brutalitou ruské armády, stovkami civilních obětí a také před miliony lidí, kteří už válka vyhnala z domovů, není dost dobře možné. Snad nikde v Evropě se tento protiklad neprojevuje silněji než v Německu.
Německá vláda levého středu vedená sociálnědemokratickým kancléřem Olafem Scholzem čelí prakticky od začátku ukrajinské války kritice, že je příliš pasivní. S odvoláním na historicky podmíněný německý pacifismus se dlouho zdráhala souhlasit s dodávkami zbraní na Ukrajinu.
Čtěte také
V posledních dnech se ale začíná i v Německu něco měnit. Pod vlivem snímků z Buči a jiných míst, kde se ustupující ruská armáda pravděpodobně dopustila válečných zločinů, začíná stále víc politiků z německého vládního tábora volat po dodávkách zbraní Ukrajině.
Vedle liberálů jde přitom zejména o politiky Zelených čili strany, která vzešla z mírového hnutí konce 70. a začátku 80. let.
Na čí stranu se přiklonit
Nejde jenom o šéfku diplomacie Annalenu Baerbockovou či německého vicekancléře a ministra hospodářství Roberta Habecka, který mimochodem navštívil Donbas už loni na jaře a vrátil se s tím, že je třeba Ukrajině dodat defenzívní zbraňové systémy. Později svá slova poněkud mírnil, přece jenom bylo před volbami a šlo o to nepohněvat si skalní voliče.
Čtěte také
Teď ale volají po těžkých zbraních pro Ukrajinu i vlivní zástupci levého křídla německých Zelených jako například Anton Hofreiter. I on svůj původní názor změnil pod vlivem nedávné návštěvy Ukrajiny a nyní vyzývá kancléře Scholze, aby jednal.
Jenomže šéf německé vlády mlčí a nechá za sebe hovořit jiné. Krátce po ruském vpádu na Ukrajinu sice oznámil obří stomiliardové investice do armády, což sám označil za historický obrat. Od té doby se ale Německo nikam neposunulo, a to ani v pohledu na dodávky zbraní pro Ukrajinu.
Čtěte také
Dá se předpokládat, že Scholz čelí značnému odporu části vlastní sociálnědemokratické strany. U ní jsou totiž na klíčových pozicích stále tací, kteří jsou pacifisty z přesvědčení a na přelomu 70. a 80. let se účastnili takzvaných Velikonočních pochodů za mír. Tehdy protestovali sice proti rozmístění všech raket středního doletu v Evropě, ale příliš se netajili tím, že jim americké Pershingy vadí o něco víc.
I tito politici sice ruskou agresi odsuzují, co jim také jiného zbývá, ale dodávky zbraní odmítají, protože podle nich akorát přispějí k většímu utrpení.
Dalo by se tak říct, že současná německá vláda je zmítána sporem mezi pacifismem tradičním, který prosazuje část sociálních demokratů, a pacifismem poučeným, který razí o generaci mladší představitelé Zelených.
A kancléř Olaf Scholz? Ten váhá, na čí stranu se přiklonit. Je to ke škodě věci i dobré pověsti největší členské země Evropské unie.
Autor je komentátor Lidových novin
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
