Petr Fischer: Dvojí německé ponížení
Takové ponížení Německo nepamatuje – a v době války to neposlouží nikomu kromě ruského agresora, shodnou se politici a komentátoři poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl návštěvu svého německého kolegy Franka-Waltera Steinmeiera. Okolnosti jsou ještě nepříjemnější: Steinmeier měl do Kyjeva cestovat společně s dalšími prezidenty pobaltských států, cestu organizovala polská hlava státu Andrzej Duda.
Steinmeier, který se v minulosti podílel na vyjednávání o zklidnění politické situace na Ukrajině po událostech na Majdanu, což možná také hraje dnes svou roli, Evropa se přece tehdy mohla postarat lépe, měl být tímto způsobem potrestán hlavně za svou minulou vstřícnost vůči Putinově režimu, který se propojoval s Německem novým plynovodem a zvyšoval svůj vliv na energetickou bezpečnost Německa.
Čtěte také
Steinmeier v tom ale nebyl výjimka, v Německu nebylo moc politiků, kteří by šli jiným směrem, plyn z Ruska byl společným projektem všech politiků, kteří se dostali v posledních patnácti letech k moci. Tedy i Steinmeiera, který byl více vidět, dokonce více než Angela Merkelová, ale nakonec projekt podporoval i kancléř Scholz, který byl poslední čtyři roky vicekancléřem Angely Merkelové. Když Zelenskyj místo německého prezidenta nyní rychle zve Olafa Scholze, aby se neřeklo, je to dost podivné, nelogické, ba trapné.
Ruský plyn a ropu brala celá Evropa, včetně České republiky, Putinův režim, který má hlavní příjmy z vývozu nerostných surovin a fosilních paliv, tak v jistém smyslu platily všechny státy. A dodnes platí, protože odpojení od ruských zdrojů zatím naplno dokázali jen Litevci, chystají se na něj Poláci, pracují na něm Němci, uvažují Češi. Ti všichni nyní Ukrajinu podporují penězi, sankcemi i dodávkami zbraní.
Lekce pro obě strany
Čtěte také
Němci jsou největší a byli to oni, kdo chtěl táhnout do Evropy nový plynovod vzdor varováním, že Rusové svého postavení dodavatele první instance zneužijí. Tvrdou kritiku si jistě zaslouží a tu nejostřejší, kterou německým politikům vmetl do tváře ukrajinský prezident při svém online projevu v německém parlamentu, nakonec Němci přijali – ale velmi osobní diplomatické ponižování už snad nutné nebylo.
Scholz pochopitelně do Kyjeva nepojede, celou kauzu považuje za iritující – to ale nemění postoj německé vlády k pomoci Ukrajině. Německý kabinet dál slibuje materiální vojenskou a humanitární pomoc. O dodávkách těžké obrněné techniky se ještě detailně jedná, dá se ale očekávat, že k nim nakonec dojde, protože výrobce požadovaných strojů je připraven tanky pro Ukrajinu vyrobit.
Diplomatická rozmíška skončila, zapomeňte? Ne tak docela, je to totiž lekce pro obě strany. Pro Němce v obrovské pochybnosti o falešném sebeobraze, který si o své politice dlouhodobě vytvářeli; pro Ukrajince v možném prozření, že honit obětní beránky morálním bičem uprostřed války přinese místo posily jen pocit hořkosti a rozmlží stále větší naději na porážku agresora.
Autor je komentátor časopisu Euro
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
