Robert Schuster: Proč je obnovení vojenské služby v Německu přelomovou událostí
Německo v minulých dnech rozhodlo o znovuzavedení vojenské služby. Stalo se tak 11 let poté, co byla dočasně pozastavena. První odvody by měly proběhnout počínaje rokem 2027. Kancléř Friedrich Merz dal rozhodnutí své vlády do souvislosti s nejistou bezpečnostní situací v Evropě, především nevypočitatelným chováním Ruska.
Vláda sice opakovaně zdůrazňovala dobrovolnost vojenské služby. Avšak vzhledem k tomu, že nikdo nedokáže říct, jak se bude Putinova říše v nejbližší budoucnosti chovat, není vyloučeno, že vojna v Německu se nakonec stane povinná. Také bude záležet na tom, zda se podaří naplnit cíl, aby měla armáda do roku 2035 o 80 tisíc mužů a žen víc než nyní.
Čtěte také
Pro německou armádu jde o zásadní změnu. Ve svém důsledku možná ještě daleko významnější, než rozhodnutí předchozí Scholzovy vlády, která se pod dojmem ruského vpádu na Ukrajinu rozhodla investovat masívně do její modernizace.
Obnovení branné povinnosti totiž zároveň symbolicky vrací armádu do centra společnosti: Příslušný formulář zkoumající připravenost čerstvě plnoletých podrobit se několikaměsíčnímu výcviku totiž dostanou úplně všichni mladí muži.
Dřív odmítaná branná povinnost
Zmíněné rozhodnutí Merzova kabinetu asi nejvíc bolí vládní sociální demokraty. Vždyť celé generace jejich politiků bojovaly proti branné povinnosti a vyrůstaly s představami o rizicích, která údajně vyplývají ze silné armády.
Čtěte také
Příznačné bylo, že když na sociálnědemokratickou stranu před lety zbylo ministerstvo obrany, a do jejího vedení hledala někoho, kdo by měl u vojáků přirozenou autoritu, protože absolvoval základní vojenskou službu, nebylo vůbec jednoduché někoho najít.
Nakonec padla volba na tehdejšího ministra vnitra ve spolkové zemi Dolní Sasko Borise Pistoriuse. Ten nejenže úřad zastává dodnes, ale je paradoxně dlouhodobě nejpopulárnějším politikem v zemi. A zůstane jím i přesto, že právě schválený návrh na obnovení vojenské služby pochází z jeho pera.
Obavy z neonacistů
Oživení vojny je první řadě administrativní akt. Možná daleko těžším úkolem pro německou armádu ovšem bude vyvracet nejrůznější předsudky, které se za minulé roky vůči ní nahromadily. Třeba, že je to hnízdo pravicových radikálů a neonacistů, což je obraz, který se čas od času objevuje nejen v levicově zaměřených sdělovacích prostředcích.
Čtěte také
Teprve nedávno třeba většina z nich přišla se zprávou, že z řad Bundeswehru byla kvůli pravicově-extremistickým aktivitám propuštěna necelá stovka vojáků. Tito lidé samozřejmě nemají v armádě demokratického státu co hledat. Na straně druhé je třeba mít na paměti poměr, kolik takovýchto případů se v rámci Bundeswehru, s jeho 180 tisíci příslušníky, objeví.
Pak je tu ještě jeden aspekt. Přísně vzato se dá totiž říct, že obnovením vojenské služby poslal kancléř Merz na politické smetiště další velký projekt své odvěké rivalky a předchůdkyně v čele vlády a Křesťanskodemokratické unie, Angely Merkelové. Právě za její éry byla vojenská povinnost dočasně pozastavena.
Hlavní argument tehdy byl, že plně profesionální armáda lépe odpovídá duchu doby, a povinná služba byla považována za přílišný zásah do osobnostních práv. Svým způsobem to bylo výrazem určité nárokové mentality, která zdůrazňovala hlavně práva před povinnostmi.
Povědomí, že je zapotřebí i nějaké síly, která by dokázala svobody bránit, se tak začalo rychle vytrácet. Ruský vpád na Ukrajinu to změnil. Možná trochu pozdě, ale je lepší, že k tomu došlo nyní než vůbec.
Autor je editor deníku Právo
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
