Robert Schuster: Němečtí křesťanští demokraté stále tápou, jak reagovat na radikály
Největší německá opoziční strana, Křesťanskodemokratická unie (CDU), má vážný problém. Nejenom že zjevně nedokáže těžit z chyb současné vlády levého středu kancléře Olafa Scholze a stagnuje v průzkumech okolo 26 procent. Kromě toho čelí už několik měsíců problému, jak zacházet s konkurencí napravo v podobě protimigrační Alternativy pro Německo (AfD).
Zkusila snad už všechny recepty. Nejprve se jí snažila ignorovat. Zřejmě doufala, že až klesnou inflace a jiné negativní jevy současnosti, klesne i podpora pro populisty.
Čtěte také
Křesťanští demokraté přitom sami pro sebe definovali jakousi politickou „protipožární zeď“, která měla stát mezi nimi a Alternativou. Její podstatou bylo vyloučení jakékoli spolupráce s populisty, a to i na obecní úrovni. Ale jak už to u dogmat bývá, rozhořela se okolo slova „spolupráce“ velmi vášnivá debata ohledně jeho výkladu.
Jde o „spolupráci“ pouze v případě, kdy zástupci obou stran spolu aktivně vyjednávají, hledají průsečíky svých pozic a pak se na něčem dohodnou? Anebo se vztahuje slovo „spolupráce“ už i na situaci, kdy se například zastupitelé Alternativy pro Německo připojí k návrhu, který předtím podali jejich křesťanskodemokratičtí kolegové? A mají ho ti pak zahodit jenom proto, že se s nimi chtěli svézt i konkurenti na pravici?
Postoje zastávané AfD
Čtěte také
K něčemu takovému nedávno došlo v zemském sněmu východoněmeckého Durynska. Křesťanští demokraté tam navrhli snížení daně z nabytí pozemku, a protože se k nim ještě přidali liberálové a poslanci AfD, změna prošla. Následně se křesťanští demokraté dušovali, že s protimigrační stranou nic předem nepředjednávali.
Alternativa se naopak mohla radovat, že křesťanskodemokratická „protipožární zeď“ dostala povážlivé trhliny.
Druhá strategie CDU spočívala ve snaze vytvářet široce rozkročená spojenectví se sociálními demokraty, Zelenými a liberály v očekávání, že takto budou mít za sebou stálou většinu voličů. Jenomže už volba přednosty okresního úřadu v durynském Sonnebergu v červnu letošního roku ukázala, že tato většina mnohde existuje pouze na papíře.
Čtěte také
Kandidát Alternativy v druhém kole hlasování přesvědčivě vyhrál. Totéž se opakovalo krátce poté v jiné části východního Německa. AfD to dodalo novou sílu, takže až na výjimky dnes vede průzkumy ve všech nových spolkových zemích.
Jak na to reagovat? Šéf křesťanských demokratů Friedrich Merz zkusil několikrát zabrnkat na populistickou strunu. Třeba, když před nějakou dobou prohlásil, že někteří uprchlíci z Ukrajiny údajně přijíždějí do Německa opakovaně, aby pokaždé zkasírovali nejrůznější podpory a s nimi se pak vraceli domů. Pozdvižení bylo velké a Merz vzal svá slova zpět.
Nedávno ale udělal něco podobného, a to v souvislosti s rostoucím počtem ilegálních migrantů, kteří přicházejí do Německa.
Merz poukázal na neschopnost úřadů vyhostit odmítnuté žadatele o azyl. Ti pak v zemi kvůli tomu zůstávají i řadu let, čímž časem získají nárok na lékařskou péči v plném rozsahu. Merz pak prohlásil, že „uprchlíci si nechají u nás spravit zuby a naši lidé čekají marně na termín“. To je ovšem rétorika, za kterou by se v AfD nikdo nemusel stydět, neboť pracuje s nejnižšími lidskými pudy, k nimž patří závist.
Samozřejmě, že to předseda křesťanských demokratů schytal ze všech stran a také z vlastních řad. Popularitu jeho CDU to ale nezvýšilo. Naopak tím ale vzrostla společenská přijatelnost pro postoje obvykle zastávané právě zástupci Alternativy pro Německo. To je koneckonců jejich dlouhodobý cíl. Merzův příklad ukazuje, že politici ostatních stran jim přitom bohužel často ochotně přisluhují.
Autor je komentátor Lidových novin
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
