Robert Schuster: Kosmetické úpravy německý problém s migrací nevyřeší

Část vládních rozhodnutí se přitom dotýká migrační politiky, neboť jde často o spojené nádoby. Potvrdil to koneckonců i atentát v Solingenu, kde útočil muž, který už měl být správně přes rok vyhoštěný ze země.

Čtěte také

Čím radikálnější Alternativa pro Německo je, tím větší má úspěch, hodnotí po volbách expertka

Německá vláda proto zavedla některá významná omezení. Do budoucna má třeba čekat daleko přísnější postih žadatele o azyl, kteří přišli do Německa – i když v jejich případě nese za celé řízení odpovědnost jiný členský stát Evropské unie.

Pokud jejich cesty přesto povedou do Německa, plánuje jim vláda nově škrtnout všechny finanční podpory. Totéž má potkat žadatele o azyl, kteří nejrůznějším způsobem zneužívají velkorysost německého státu, třeba tím, že během probíhajícího azylového řízení si na krátko „odskočí“ do své vlasti.

Tvrdší protimigrační politika?

Scholzova vláda tak reagovala na rostoucí společenskou poptávku po tvrdší linii v migrační politice, kterou v neposlední řadě potvrdily i výsledky nedávných voleb ve dvou východoněmeckých spolkových zemích.

Zatímco protimigrační a stále radikálněji vystupující Alternativa pro Německo (AfD) v nich slavila úspěch, přičemž v Durynsku dokonce vyhrála, strany spolkové vládní koalice v nich dosáhly historicky nejhorších výsledků.

Čtěte také

Robert Schuster: Nejnovější aféry AfD odvádějí pozornost od skutečnosti, že strana chce Německo odstřihnout od Západu

Jedna věc je dohoda na konkrétních opatřeních, druhá ale jejich realizace. Potvrzují to i zkušenosti z nedávné minulosti. Zejména z prostředí vládní strany Zelených se po překonání prvotního šoku z posledních událostí zase ozývají hlasy, že nesmí vzniknout dojem, že vláda jedná pod tlakem opozice, zejména radikálů z Alternativy pro Německo.

Zelení, kteří patří tradičně k obhájcům lidských práv a stoupencům širokého výkladu práva na azyl, brzdili při podobných příležitostech už v minulosti. Stačí připomenout jejich odpor proti rozšíření seznamu tzv. bezpečných zemí, jejichž občané nemají mít v Německu nárok na azyl, a tudíž je možné je tam i vracet.

Loni pak zase Zelení oddalovali zavedení speciální platební karty, která má zabránit zneužívání státem poskytovaných sociálních dávek, neboť už neumožňuje výběr v hotovosti, kterou by bylo následně možné posílat do zahraničí.

A ještě další zpřísnění?

Otázkou je, zda zmíněné kroky stačí, aby široká veřejnost znovu nabyla přesvědčení, že Scholz migraci řeší a počty žadatelů o azyl začnou výrazně klesat. K tomu by ale pravděpodobně byly třeba ještě další kroky.

Čtěte také

Pro Scholze jsou volby katastrofou, stín železné opony dál rozděluje Německo, popisuje novinář

Například, aby směla policie vracet potenciální žadatele o azyl přímo od hranice. Podle stále platného dublinského systému totiž museli na cestě do Německa překonat území minimálně jednoho dalšího států EU, kde mohli svou žádost uplatnit.

Ještě zásadnější změnou by pak bylo, pokud by vládní koalice přistoupila na redefinici práva na azyl zakotveného v německé ústavě.

Robert Schuster|foto:Khalil Baalbaki, Český rozhlas

Jenže, oba posledně jmenované návrhy mají smůlu, hlavně proto, že v minulosti s nimi přišli opoziční křesťanští demokraté. Pokud by navíc došlo na změnu ústavy, musela by se na ně vláda obrátit, protože bez nich by nedala dohromady potřebnou dvoutřetinovou většinu v parlamentu.

Do toho se ale koalici rok před dalšími volbami nebude chtít. A tak se německá migrační a azylová politika v praxi změní asi pouze kosmeticky. Alternativa pro Německo se může těšit na další hlasy.

Autor je publicista