Pro Scholze jsou volby katastrofou, stín železné opony dál rozděluje Německo, popisuje novinář

K výsledku své sociální demokracie, která získala méně než 14 procent hlasů, se Scholz vyjádřil až s jednodenním zpožděním. Připustil, že to není dobrý výsledek a že vláda bude muset pracovat, aby si zasloužila důvěru občanů.

Čtěte také

Robert Schuster: Němci dali v eurovolbách políček kancléři Scholzovi

„To je pro něj typická nechuť reagovat, když je na něj tlak. Není to Emmanuel Macron, který má dojem, že musí jít do ofenzívy. Když se o to Scholz snaží, tak to moc nefunguje,“ poznamenává novinář.

Ještě horší výsledek zaznamenali Zelení, jejichž témata dominovala minulým evropským volbám. Dnes si ale s jejich politikou voliči spojují spíš problémy:

„Jejich návrhy se týkají klimatické politiky, ale jsou kritizováni za to, že se nezabývají zhoršující se ekonomickou situací. Lidé mají pocit, že se jim snaží diktovat, jak mají žít. Zejména v bývalém východním Německu je proti nim naladěna velká část obyvatelstva,“ dodává.

Volání po změně systému

Velkým tématem voleb byla podle Brösslera migrace. Po roce 2015 panoval pocit, že se problém daří postupně řešit, nyní ale lidé získali dojem, že se to nepodařilo.

Čtěte také

Petr Fischer: Na německé cestě demokratického rasismu

Před volbami silně rezonoval útok v Mannheimu, při kterém muž původem z Afghánistánu zabil policistu. „Šlo o člověka, o kterém se soudilo, že je integrovaný do německé společnosti. Do Německa přišel, když mu bylo 14 let, a žil tu dlouho. Právě to, že se tento člověk dopustí takového činu, společnost šokovalo,“ míní Brössler.

Scholz ještě před volbami reagoval prohlášením, že usnadní vyhošťování nebezpečných lidí do zemí jejich původu, a to včetně Afghánistánu. Ve volbách mu to ovšem příliš nepomohlo a stejně tak voliči nevěří ani opozičnímu bloku CDU/CSU, že by dokázal problémy řešit lépe.

Otázkou je také to, s kým by křesťanští demokraté mohli vytvořit koalici. Jejich lídr Friedrich Merz vyloučil spolupráci s AfD, která je ale velmi silná v nových spolkových zemích, kde překračuje hranici 30 procent hlasů. Hlas pro AfD už prý není jen výrazem protestu, ale stále více lidí skutečně požaduje zásadní změnu politického systému.

„Volby ukázaly, že přetrvává stín železné opony. A po 30 letech se rozdíl spíš ještě prohlubuje, i pohled na svět, například na válku na Ukrajině, je proklatě jiný. Hodně se o tom hovoří, ale nevíme, jak to řešit. Do jisté míry si na to budeme muset zvyknout,“ uzavírá Brössler.

Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.