Robert Schuster: Angela Merkelová v Číně aneb Evropané potřebují partnery, kteří s nimi budou na jedné lodi
Německá kancléřka Angela Merkelová pobývá v těchto dnech v Čínské lidové republice. Je to již její jedenáctá návštěva od chvíle, kdy stanula v roce 2005 poprvé v čele německé vlády.
Jinými slovy, do Číny jezdí spolková kancléřka častěji než do leckterého státu v Evropě. Tak jako řada jiných světových lídrů před i po ní, bude i Merkelová chtít prohloubit ekonomickou spolupráci, lákat čínské investory a v obráceném směru zase otevírat dveře německým firmám do Číny.
Mohlo by se zkrátka zdát, že při její návštěvě půjde o normální bilaterální agendu, přičemž se po nějaké době dozvíme, jak velké kontrakty se podařilo dohodnout nebo aspoň předjednat.
Merkelová je pojedenácté v Číně. Chce nahradit výpadky na americkém trhu, soudí ekonom
Čínské investice v Německu jsou v pořádku a slouží k rozvoji země. I to řekla německá kancléřka po setkání s čínským premiérem Li Kche-čchiangem. Ten prohlásil, že Čína vždy podporovala sjednocenou a prosperující Evropu a obě země se zasazovaly za svobodný obchod.
Tentokrát ale jde při návštěvě Angely Merkelové v Říši středu ještě o něco jiného. Uskutečnila se krátce poté, co Spojené státy vypověděly jadernou dohodu s Íránem, kterou ale chtějí evropské státy, stejně tak jako Čína a Rusko dál respektovat, a tím i zachránit.
A také se diskutovalo o Severní Koreji, přičemž čerstvé rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa zrušit červnový summit s diktátorem Kim Čong-unem dodalo čínsko-německým jednáním nečekanou aktualitu. S trochou nadsázky by se dalo dokonce prohlásit, že ač fyzicky nepřítomný, byl právě Trump jakýmsi „neviditelným třetím“ u jednacího stolu v Pekingu.
Krásná slova o světovém obchodě bez bariér
Richard Seemann: Merkelová obhajuje jadernou dohodu s Íránem
Německá spolková kancléřka Angela Merkelová během jednoho týdne navštívila Rusko a nyní i Čínu.
A to tím spíš, když si připomeneme poslední téma, u něhož panoval mezi lídry Německa a Číny, kancléřkou Angelou Merkelovou a prezidentem Si Ťin-pchingem, konsensus. Oba totiž shodně podpořili světový obchod bez bariér a cel. Jinými slovy úplný opak toho, co zvažuje anebo dokonce již i vyhlásil americký prezident.
Přes toto zjevné souznění s Číňany by si ale měli Němci a s nimi i Evropané položit několik důležitých otázek: Může a měl by být jejich partnerem v klíčových zahraničně-politických otázkách současnosti stát, jehož vláda porušuje hodnoty a zásady, které by měli být Evropanům vlastní?
Je možné uvažovat o strategickém partnerství se zemí, jež zcela prokazatelně a navíc velmi agresivním způsobem usiluje o získání nejenom západních patentů s cílem vydláždit pomocí nich cestu k vlastní dominanci ve světovém hospodářství?
A je možné věřit krásným slovům o světovém obchodě bez bariér z úst představitelů mocnosti, kteří nadále brání příchodu zahraničních investorů a uzavírají před nimi, čili chrání, svůj trh?
Domnívám se, že nikoli, což jenom potvrzuje současná geopolitická dilemata Evropanů. Ať už se totiž porozhlédnou jakýmkoli směrem, znovu zjistí, že jim nezbývá nic jiného, než se držet mocnosti, s níž je toho – navzdory aktuálnímu prezidentovi – stále ještě pojí nejvíce.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
