Robert Břešťan: S bitcoinem proti represivním režimům
Nejznámější světovou kryptoměnu bitcoin má většina lidí zafixovanou jako zajímavou investici. Jak to tak bývá, jednou je dole, jednou nahoře, tu roste, tu klesá.
Ale jasno má každý, kdo o bitcoinech aspoň někdy slyšel: koupit takových tisíc bitcoinů někdy v roce 2008, kdy tahle měna začínala, to by bylo bezva. Proč? Protože kdysi se dal jeden pořídit za nějakých 30 centů, dnes má hodnotu plus mínus pět tisíc dolarů.
Skoro všechny transakce na bitcoinových burzách jsou zkreslené, tvrdí Bitwise
Devadesát pět procent transakcí na bitcoinových burzách je falešných, tvrdí společnost Bitwise. Firma provedla analýzu proto, aby mohla v USA založit burzovně obchodovaný fond, který by podléhal Komisi pro kontrolu cenných papírů Spojených států amerických. Úřad mimo jiné dohlíží na finanční operace na klasických burzách a vyšetřuje nesrovnalosti. Případné schválení fondu by podle fanoušků kryptoměn rozptýlilo obavy investorů, kteří se obávají manipulací s bitcoinem.
Jenže o bitcoinech se dá uvažovat i úplně jinak než prizmatem investora. Předvedl to na nedávné pražské konferenci Singularity stratég Human Rights Foundation Alex Gladstein.
Nejde jen o způsob, jak rychle zbohatnout, případně přijít o investované peníze. Bitcoin je podle něj nejlepší ukázkou decentralizované ekonomiky. Paralelní ekonomika je pak pojistkou proti snaze omezit lidská práva.
Už jen osm procent všech peněz na světě má podobu papírových bankovek nebo mincí, zbytek jsou jen jedničky a nuly na účtech. I když to ještě bude trvat, směřujeme postupně k době čistě bezhotovostních plateb.
Bitcoin není úplně nezávislý
Co pro lidi z demokratické části světa působí jako celkem běžná a pohodlná věc, může v rukou autoritativních a represivních režimů sloužit jako mocná zbraň. Jak?
Americké Ohio se stalo prvním státem na světě, kde firmy mohou zaplatit daně bitcoinem
Ode dneška se mohou majitelé firem v Ohiu registrovat na webu OhioCrypto.com a posléze platit jakékoli daně v bitcoinech. Jedná se o různé poplatky, od daně z prodeje cigaret až po daň z příjmu zaměstnanců. Své daně mohou bitcoinem platit i soukromé osoby.
Jednoduše: elektronické peníze jdou snadno zkonfiskovat, umožňují dokonalou kontrolu nejen nad tokem peněz, ale i o pohybech majitele, svádějí k sociálnímu inženýrství, jak už vidíme v Číně, kde plošně testují sociální bodový systém.
Kdo není dostatečně konformní, nemůže si například koupit letenku. Bezhotovostní platby plně kontrolované státem tedy představují dokonalý represivní nástroj, kterým lze omezit koupi prakticky čehokoli.
Naopak kryptoměny umožňují vybudovat paralelní, na státu nezávislou ekonomiku. Vlády bitcoiny neumějí kontrolovat, pro jejich pořízení není zapotřebí žádný identifikační průkaz, dá se platit přímo bez prostředníků v podobě finančních institucí.
Podle stratéga Human Rights Foundation Alexe Gladsteina bychom proto měli o bitcoinu přemýšlet podobně jako o internetu a demokracii. Tedy: internet jsou decentralizované vědomosti, demokracie je decentralizovaná vláda a bitcoin jsou decentralizované peníze.
Lukáš Kovanda: Nechme bitcoiny žít!
Ta zpráva nedávno roztrpčila českou veřejnost. I když část z ní možná spíše pobavila. Poslanec Pirátské strany těžil kryptoměny ve služebním bytě v pražské Nerudově ulici.
Svou roli hraje i uchování hodnoty peněz, tam, kde to domácí měna nedokáže ani minimálně zaručit. Jak to autoritáři obvykle vedou ekonomicky od desíti ne k pěti, ale k nule, to dokonale ukazuje příklad Venezuely.
V roce 2016 tam stál šálek kávy 450 bolívarů, v roce 2018 už hyperinflačních 1,4 milionu bolívarů.
Nepodléhejme ale přílišnému nadšení či opojení. Bitcoin není úplně nezávislý, je závislý na elektřině, na internetu, tlak vlád (zejména některých) na to dostat jej nějak pod kontrolu bude velký.
A také jde pořád o měnu pro malou část světa. Aspoň nějakou zkušenost s kryptoměnami má všeho všudy jen jedno procento populace. Ale možná je skutečně na místě přemýšlet o bitcoinu i jinak než o zajímavé – i když hodně kolísavé – investiční příležitosti.
Autor je šéfredaktorem serveru HlídacíPes.org
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
