Týden očima Petra Schwarze: Když nastala vedra

27. červen 2026

Dny se opět začaly zkracovat, slunovratem začalo léto. A pěkně zhorka, o víkendu by vedro mělo podle meteorologů přesáhnout 40° stupňů Celsia a zřejmě překonat dosavadní rekordy.

Teplota se zvýšila i na české politické scéně po rozhodnutí Ústavního soudu, podle kterého vláda nemůže prezidentovi Pavlovi bránit v cestě na summit NATO v Ankaře. Přestože se jedná o předběžné opatření týkající se výhradně onoho jednoho summitu a o kompetenční žalobě hlavy státu jako takové budou ústavní soudci teprve rozhodovat později a jejich nynější krok nepředjímá, jaký verdikt vynesou. 

Čtěte také

Premiér Babiš uvedl, že rozhodnutí respektuje a zároveň se vůči němu ostře vymezil – je podle něj nezvykle rychlé a také naprosto absurdní, protože zahraniční politiku má hájit vláda, která je za ni podle Ústavy zodpovědná.

Předseda Sněmovny a SPD Okamura označil ústavní soudce za vazaly prezidenta, nejdále šli ale Motoristé sobě. Jejich předseda vicepremiér Macinka obvinil Hrad a Ústavní soud z pokusu o ústavní puč, podle čestného prezidenta strany a vládního zmocněnce Turka napadl Ústavní soud ústavní pořádek a neměl by vůbec existovat. 

Takže popořadě: To, že bylo rozhodnutí rychlé, bylo důsledkem toho, že vláda svůj záměr prezidentovi v účasti na summitu zamezit oficiálně přijala až jen pár dní před termínem, do kterého se složení delegace muselo nahlásit.

Ústavní soud už ale přijal v krátké lhůtě i mnohem důležitější rozhodnutí – v tzv. kauze Melčák v roce 2015 rozhodl během jediného dne dokonce o prvním zrušení přijatého ústavního zákona, a tímto verdiktem shodil ze stolu už prezidentem vypsané předčasné volby. 

Čtěte také

Dále: zastupovat stát navenek je jednou z hlavních pravomocí hlavy státu a českou delegaci na summitech NATO vždy vedl prezident, ať byl jeho vztah s tou kterou vládou jakýkoli. I za Fialovy vlády by na summit NATO jel tehdejší prezident Zeman, kdyby mu to lékaři nezakázali. 

Dále: současné ústavní soudce sice v drtivé většině navrhoval i jmenoval prezident Pavel, ale schválit je musel Senát, horní komora parlamentu, součást ústavního pořádku, přímo zvolená občany. Navíc soudcem zpravodajem v tomto případu, tedy tím, kdo navrhuje verdikt, byl někdejší předseda Nejvyššího soudu Šámal, jmenovaný na Ústavní soud ještě za hradního působení Miloše Zemana. Proti rozhodnutí naopak své disentní stanovisko vznesli dva soudci jmenovaní Pavlem. 

A není to tak, jak se tváří vládní koalice, že vyhrané sněmovní volby jí dávají v podstatě absolutní moc. Je paradoxní, že Motoristé sobě hovoří o ústavním puči a zároveň napadají demokratické a ústavou dané instituce.

Čtěte také

Koneckonců, celá aféra, která poškozuje Česko uvnitř i v zahraničí, není ničím jiným než nijak nezakrývanou snahou právě Motoristů pomstít se prezidentovi za nejmenování Turka ministrem. A cena za to je stále vyšší. Pro všechny. 

Pracovníci veřejnoprávních médií, Českého rozhlasu a České televize, vstoupili na začátku týdne do jednodenní výstražné stávky. Svým způsobem měla pravdu bývalá komunistická šéfka Konečná, ač to myslela jinak, když stávkující chtěla shodit slovy, že to prý nedělali s nadšením, naopak snad z donucení. Ano, jsme donuceni bránit se snahám vládní koalice vzít veřejnoprávnímu rozhlasu a televizi nezávislost a dostat je pod kontrolu, a z toho těžko někdo může být nadšen. 

Prý mají veřejnoprávní média šetřit, tak pár čísel. Se stejnými úkoly by konkrétně rozhlas měl napříště vystačit se stejným množstvím peněz, jako v roce 2024, jak tvrdí vláda, jenže to je prakticky stejně jako v roce 2005, poplatky se totiž nezvyšovaly léta, a navíc rozhlas přišel a dost možná přijde i o další příjmy.

Ceny zato rostly setrvale, od roku 2005 kumulovaná inflace dosáhla až 99%, dnes tedy má tehdejší objem příjmů poloviční hodnotu. Tolik čísla, závěr ať si učiní každý sám. 

Ať jsme chráněni před nápady mocných 

A ještě jedna poněkud směšná historka zpoza oceánu. Americký prezident Trump byl velmi hrdý na to, jak vymyslel opravu známého Zrcadlového jezírka ve Washingtonu, čtyř set metrové obdélníkové nádrže, ze které dlouhodobě unikala voda. Svým geniálním nápadem se dokázal dlouhé minuty chlubit i na zasedání své vlády. 

Opravu svěřil napřímo firmě, která mu v jednom z jeho domů dělala bazén, a nechal dno a boky nádrže k šoku památkářů natřít bazénovou barvou na tmavomodro. Stát to mělo jeden a čtvrt milionu dolarů, nakonec stálo víc jak desetkrát tolik, v přepočtu nějakých tři sta milionů. Jenže tmavá barva dobře pohlcovala sluneční záření a jezírko bylo rázem zelené od rozmnožených sinic. 

Petr Schwarz, komentátor Českého rozhlasu

Údržba tedy lila do nádrže peroxid, aby se sinic zbavila, jenže působením toho se barva začala v plátech loupat. Z čehož Trump obvinil jakési vandaly, prý pravděpodobně demokraty, kteří měli s noži v ruce nátěr ničit. Nechal tedy jezírko obehnat plotem a pečlivě hlídat. 

Ať jsme chráněni před nápady mocných, snažících se vše přeorat k obrazu svému, přeje posluchačům Českého rozhlasu Plus, sobě i celému světu Petr Schwarz.

Autor je komentátor Českého rozhlasu

 

autor: Petr Schwarz
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.