Říjnové demonstrace v NDR před 30 lety odstartovaly pád Berlínské zdi

12. říjen 2019

V říjnu 1989 vyšly do ulic bývalého Východního Německa nejprve stovky, poté tisíce a nakonec desetitisíce demonstrantů. Protesty kulminovaly před třiceti lety 9. října, kdy Lipskem pochodovalo nejméně 70 tisíc nespokojených občanů.

Obávané bezpečnostní složky nezasáhly a pokojné protesty o měsíc později vedly k pádu Berlínské zdi. Pozapomenutému výročí se věnují četné evropské deníky.

Čtěte také

Německý list Süddeutsche Zeitung kritizuje fakt, že události předcházející pádu Berlínské zdi dnes vzbuzují tak málo pozornosti. Začátek října 1989 byl přitom podle deníku pro vítězství nad východoněmeckým represivním režimem zcela zásadní. Vůdci NDR zakázali pořádkovým složkám použít zbraně a karta se obrátila. Napříště se už nebáli demonstranti, ale komunistická nomenklatura.

Jenom díky tomu mohli nakonec lidi vzít zeď útokem a otevřít nenáviděný symbol. Bylo to vítězství celého Německa, přestože to zůstává i dnes v mnoha ohledech rozděleno. „Berlínská zeď padla až 9. listopadu, ale revoluce proběhla už v říjnu. Je s podivem, že v Německu to nikdo neslaví a všichni se soustředí až na závěrečné dějství dramatu,“ píše Süddeutsche Zeitung.

Vznikají nové zdi

Britský Evening Standart v komentáři připouští, že demokracie není ideální zřízení, ale stojí za to o něj bojovat. „Riziko, které tehdy podstupovali občané v ulicích východní Evropy a dnes v ulicích Hongkongu, stojí za to. Pořád ještě je lepší otevřená společnost než režimy, definované nenávistí,“ míní komentátor.

Čtěte také

Lotyšský deník Latvijas avize nicméně upozorňuje, že zdi v moderních dobách padají ještě obtížněji než ta berlínská. V jeho pohledu je smutné, že tři desetiletí poté se hranice v Evropě i jinde ve světě „spíše opevňují, než otevírají“.

„Změnili jsme kvůli tomu pro jistotu i slovník. Nehovoříme už o zdech, nýbrž o bariérách a plotech. Moderní sledovací technologie navíc jejich překonávání ve srovnání s Berlínskou zdí ještě více ztížily,“ konstatuje lotyšský list.

V roce 1989 otevřelo jako první své hranice s Rakouskem Maďarsko. Dnes tatáž země staví na hranici se Srbskem ostnaté dráty, které ji neprodyšně uzavřou. A přibyly i další ostnaté hranice – mezi Palestinci a Izraelci, mezi Bulharskem a Tureckem či mezi Pobaltím a Ruskem a mezi Abcházií a Gruzií. Nelze zapomínat ani na Trumpovu zeď na hranici s Mexikem. Lidské dějiny přitom ukazují, že každá taková bariéra je jen dočasným řešením, uzavírá Latvijas avize.

autor: Rostislav Matulík
Spustit audio

Související