Richard Glazar: Treblinka, slovo jak z dětské říkanky. Paměti vězně, kterému se podařilo utéct
Četba z knihy českého vězně vyhlazovacího tábora Treblinka, kterému se odsud jako jednomu z mála podařilo utéci.
Dnes již klasické dílo memoárové literatury zachycuje hrůzy nacistické genocidy Židů. Příběh vzpoury a útěku z vyhlazovacího tábora Treblinka sepsal Richard Glazar hned po válce, v roce 1945. Knihu se mu nepodařilo vydat a poprvé vyšla až v německém překladu roku 1992 (česky 1994).
Čtěte také
Pro čtenáře jsou tyto paměti dokumentem, před nímž bledne každá románová fikce: autor jako ojedinělý svědek pekla vyhlazovacích táborů zachytil lidské dispozice ke zlu, ale i věčnou touhu člověka po svobodě.
Richard Glazar (1920-1997) původem z Prahy a Kolína dospíval na sklonku 30. let a jelikož z rasových důvodů nemohl studovat, pracoval jako dělník. V září 1942 byl deportován do Terezína a měsíc poté na východ. Ocitl se ve vyhlazovacím koncentračním táboře ve středním Polsku a náhodou byl vybrán do pracovního komanda na třídění šatů. Díky nezlomné víře v nutnost vydat svědectví a díky solidaritě mezi vězni se v táboře rozvinula ilegální činnost.
2. srpna 1943 propuklo dlouho připravované povstání, jehož se zúčastnilo také šest českých a slovenských Židů. Dvěma z nich – Richardu Glazarovi a Karlu Ungerovi – se podařilo z Treblinky uprchnout. Shodou šťastných náhod se oba dostali od polské řeky Bug až do německého Mannheimu, kde s novou identitou získali práci v místní kovárně a pracovali až do osvobození americkou armádou.
Čtěte také
Glazar po válce vystudoval ekonomii, cizí jazyky, pracoval v zahraničním obchodu, ve Výzkumném ústavu výstavby a architektury a nakonec v ČSAV.
V 60. letech svědčil v düsseldorfském procesu proti bývalým věznitelům z Treblinky a své svědectví vydal i v Lanzmannově filmu Šoa. Byl však pronásledován komunistickým režimem a během pražského jara 1968 emigroval do Švýcarska, kde trvale žil až do poloviny 90. let. V říjnu 1997 obdržel od českého prezidenta řád TGM. Na sklonku roku 1997, po smrti své ženy tento statečný muž, který byl smrti tolikrát nablízku, aby z ní měl strach, odešel dobrovolně ze života.
Radioknihu můžete poslouchat celé čtyři týdny.
Související
-
Richard Glazar přežil vyhlazovací tábor Treblinka. Pak popsal, jak lágr střežili ukrajinští dozorci
Před sto lety se v Praze narodil Richard Glazar. V 60. letech usvědčoval nacisty z likvidačního tábora Treblinka z jejich podílu na masových vraždách.
-
Richard Glazar – jeden z těch, kteří povstali v Treblince
Vzpoura ve vyhlazovacím táboře Treblinka v srpnu 1943 patří k nejvýznamnějším činům protinacistického židovského odboje. Jedním z mála lidí, kteří se zúčastnili a p...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka