Riceová pro nanotextilii?
Je to pro mě daleko zásadnější krok, než samotná technická záležitost kolem radaru," prohlásil letos v únoru během své oficiální americké návštěvy český premiér Mirek Topolánek, když se jej novináři ptali na chystanou dohodu o vědecké a průmyslové spolupráci mezi námi a USA. Dodejme ovšem, že předseda vlády rokoval s Georgem Bushem určitě důkladněji právě o protiraketovém radaru na našem území.
To je totiž politikum, kdežto smlouva týkající se vědy a Bílý dům celkem pochopitelně tolik nezajímá, i když s ním má souviset. Tím ovšem není řečeno, že by mělo jít o bezvýznamnou věc, jíž Amerika tak trochu kompenzuje apriorní nepopularitu vojenské stavby v brdských lesích. O dohodě se hovořilo také ve chvíli, kdy se objevily spekulace, že bychom za radar měli po vojenské velmoci chtít přístup ke koupi armádní techniky. I tehdy se ozývaly hlasy vyzdvihující přínos vědecké a průmyslové spolupráce. Nu a při blížícím se podpisu smlouvy o radaru během návštěvy ministryně zahraničí USA Condoleezy Riceová by mělo podle všeho dojít i k ratifikaci oné rámcové dohody. Od níž si prý tuzemští vědci i některé firmy mohou leccos slibovat.
Je třeba zdůraznit, že kooperace se má ovšem týkat právě projektů zapojených do systémů protiraketové obrany, čili jde o spolupráci ve vojenském výzkumu a podobné smlouvy Američané mají už s Japonskem, Itálií, Austrálií, Velkou Británií a s Dánskem.
Zatímco na americké straně jsou jména společností participujících na protiraketovém systému dobře známá a významná (Raytheon, Boeing, Lockheed Martin nebo Northrop Grumman a další), jak by tomu bylo s podílem českých institucí není obecně známo. Už v lednu uspořádalo ministerstvo zahraničních věcí v Praze seminář, na kterém se v Hrubých obrysech hovořilo o tom, co by mohli Američané na od nás očekávat a na co by zřejmě mohli uvolnit finanční prostředky pokud jde o vývoj některých technologií, dále testovacích zařízení, veškerých výrobních procesů a služeb, které k nim náleží. Nejčastěji se v této souvislosti zmiňuje liberecká universita a její projekt takzvaných nanovláken, o ten Američané projevují zájem. Jde o zvláštní netkanou textilii, jíž už začaly v americkém městě Lancaster, odkud nanovlákna pocházejí, vyrábět stroje zkonstruované libereckou firmou Elmarco. Ta je zatím údajně jedinou na světě, která se výrobou a prodejem techniky k výrobě látky zabývá. Dodejme, že textilie z extrémně tenkého nanovlákna (přibližně tisíckrát tenčího než lidský vlas), je schopna zachytit miniaturní částice a je optimální k výrobě filtrů například pro dieselové motory. Ale uplatnění látky je mnohem širší. Například v medicíně, neboť zachytí viry, takže je vhodná pro lékařské roušky nebo respirátory, do budoucna se počítá s výrobou obvazů a náplastí. Ekologové zase vědí o schopnosti takřka dokonale filtrovat vzduch a kapaliny. O liberecké linky na výrobu takřečeného "materiálu pro příští tisíciletí" je předběžně velký zájem a jeden laboratorní typ z nich si k testování pořídilo údajně i výzkumné centra americké armády." Asi především lidé z Elmarka jsou schopni posoudit, jaký přínos pro ně může rámcová dohoda o průmyslové, vědecké a výzkumné spolupráci znamenat. Zatím o sobě společnost dokázala dát vědět i bez takové smlouvy, ale pokud má v úmyslu mohutněji expandovat (a proč by také nechtěla?), pak by posvěcení mezivládní dohodou mohlo být skutečně významné. Nezapomínejme, že i když USA sice nyní procházejí ekonomicky obtížným obdobím, projekty související s vojenským komplexem měly u vlády vždycky prioritu a to se rozhodně hned tak nezmění. Možnost podílet se na nich je určitě výzvou, ale k realizaci je vždy třeba důkladné finanční jištění. Aby si dnešní náskok ve vývoji firma Elmarco mohla udržet, potřebuje v konkurenčním prostředí silnou podporu. Zda jí může být ona mezistátní dohoda, se ovšem teprve uvidí.
Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.