Režisér Gustav Machatý a jeho „pornografické“ dílo Extáze

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Pro mezinárodní premiéru Extase Gustav Machatý vybral festival v italských Benátkách

Extáze je název filmu, který měl v Československu premiéru v lednu roku 1933, režisérem byl Gustav Machatý. Film se rychle dostal do centra zájmu diváků, recenzentů, ale také na sebe vázal nejrůznější skandály. V  době svého vzniku se v některých státech nesměl promítat, protesty provázely distribuci Extáze i v dalších letech.

Účinkuje: publicista Stanislav Motl
Připravila: Ivana Chmel Denčevová
Režie: Michal Bureš

Film byl totiž považovaný až za pornografii, ale pohledem člověka 21. století je to film „takřka neškodný“.  Když byl v roce 2019 digitalizován, byl uveden i na benátském filmovém festivalu. Tehdy se ale zjistilo, že některé jeho části „prostě nejsou“. Promítači si je totiž, už někdy před řadou desetiletí, vystříhávali.

„Úžas či šok návštěvníků, to při premiéře logicky byl. Nejvíc choulostivé části musely být z filmu vystřiženy, ale kampaň, která předcházela jeho uvedení, byla mohutná. V duchu amerických filmů, takže diváci byli do jisté míry připraveni,“ říká host pořadu Jak to bylo doopravdy publicista Stanislav Motl.

Děj byl poměrně jednoduchý – banální milostný trojúhelník: mladičká Eva, která se provdala za staršího podnikatele Emila. Ten o ni ale neprojevuje příliš zájmu a novomanželka odjíždí na venkov, na statek ke svým rodičům. Zde potkává mladého, přitažlivého, nevybouřeného Adama, se kterým prožije milostnou extázi.

Jeden z prvních zvukových filmů

Publicista Karel Pacner v knize Doteky dějin píše: „Film Extase patřil mezi první zvukové filmy. Kritiky se zaměřily i na technické provedení. Dosud se totiž natáčely pouze němé, doplněné titulky. Kvůli zahraničním sponzorům pořizoval režisér rovnou dvě jazykové verze: německou a českou.“

Hedy Lamarrová a George Sanders ve filmu The Strange Woman (1946)

Nové zvukové filmy včetně Extáze způsobily, že začalo období oslovování sponzorů, ekonomické návratnosti investic do filmu nebo obsazování mezinárodních hereckých hvězd.  To vše bylo ve filmovém světě tehdejšího Československa přelomovým. Dokonce tehdy panovala skepse, jestli má český film vůbec šanci proniknout i do zahraničí.

Lamarr

Hlavní ženskou roli Extáze ztvárnila rakouská herečka Hedy Kieslerová, později Lamarr. Hedy bylo tehdy 22 let, vystudovala balet a hru na piano, začínala hrát v jedné berlínské společnosti. Dokonce se o ní tehdy říkalo, že je „nejkrásnější ženou Evropy“.  Její příběh by ale také vydal na další film.

Po herecké dráze se ocitla ve světě vynálezů. V roce 1941 se spolupodílela na tajném komunikačním systému – bylo to ve Spojených státech amerických – který se pak stal základem pro navigační systém GPS, mobilních telefonů a dalších komunikačních prostředků.

Upsal se ďáblu

Režisérem filmu Extáze byl Gustav Machatý (1901–1963), a v době premiéry mu bylo 32 let. Jak říká Stanislav Motl: „Byl filmem posedlý, za poslední úspory si koupil sako, prodal školní potřeby a odjel do Berlína. V 17 letech se přihlásil do školy pro filmařské adepty. A protože byl jazykově vybavený, znal světové filmy, začal režírovat. Byl to malý film, který natočil v 19 letech, dokonce tam hrál menší role.“

Čtěte také

Jeho odhodlání, energie, nadšení i cílevědomost potvrdil v jenom rozhovoru Machatý slovy: „Byl jsem tělem i duší upsán ďáblu, který páchl lakem a celulózou.“

Na začátku filmařské dráhy spolupracovali s Karlem Lamačem, jeho filmovým debutem byl film Kreuzerova sonáta (1924), k dalším titulům patří Erotikon a pak Extase. O rok později, v roce 1934, pak natočil další vztahové drama Nocturno.

Válka

Ovšem do jeho života, stejně jako do života jeho rodiny, pak zasáhlo nacistické hnutí. Válku prožil ve Spojených státech, jeho matka zemřela v koncentračním táboře. Možná, že i to byl jeden z důvodů, že Machatý se už ani později do Československa nevrátil.

Hedy Lamarrová ve filmu Comrade X (1940)

Přesto, že o to usiloval, ale nástup komunistů v roce 1948 jeho snahy definitivně zastavil. Pak působil v Mnichově, kde spolupracoval s Rádiem Svobodná Evropa, učil na filmových školách a pracoval i v oblasti filmu. Předchozích úspěchů už ale nikdy nedosáhl. Zemřel v prosinci roku 1962 v Mnichově.

Na otázku, jestli režisér Gustav Machatý zásadně ovlivnil světový film, Stanislav Motl odpovídá: „Jsem přesvědčený, a nejsem sám, že se stal průkopnickou osobností filmu. Byl uveden ve více než 50 zemích světa. Začal u filmu bez jakýchkoliv praktických zkušeností a díky svému novátorství, odhodlání a lásce k filmu, se velmi rychle etabloval. Jak už to bývá, doma není nikdo prorokem.“

Celý pořad Ivany Chmel Denčevové si poslechněte v audiozáznamu.

Spustit audio

Související