Relikt korejské války

26. květen 2010
Sedmý světadíl

Na ostrov Geoje je to trajektem z monumentálního přístavu a tříapůlmilionové metropole Pusan na jihovýchodě Koreje tři čtvrtě hodiny. Ostrov je předraženým výletním resortem pro pusanské lufťáky.

Relaxují tam na písčitých plážích, koupou se v krásném moři, vyjíždějí na výlety lodí za impozantními skalnatými útvary a v noci řádí v hotelích za všechny úspory. Pokud se už ale na ostrově Geoje ocitnete, neměli byste minout jeho stejnojmenné hlavní město s historickým parkem, který má být připomínkou korejské války.

Toto muzeum pod širým nebem vzniklo na konci devadesátých let na místě původního zajateckého tábora, kde bylo v době korejské války drženo na 150 tisíc komunisticky orientovaných Severokorejců a na 20 tisíc Číňanů, kteří bojovali na jejich straně proti pravicové Jižní Koreji, podporované Spojenci.

O korejské válce se toho u nás zrovna moc neví. Mnohým se možná vybaví jen komediální pojetí střípků z korejské války v americkém seriálu M.A.S.H. A tak se může stát, že budete chtít zhruba hodinovou outdorovou procházku po části bývalého tzv. P.O.W. campu využít jako seznámení s jedním ze smutných období historie vztahů dvou korejských národů. Je totiž známo, že tři roky trvající boje mezi Severní a Jižní Koreou v padesátých letech nic zásadního nevyřešily, zanechaly však za sebou zpustošené obě části země a neuvěřitelný počet obětí.

Východ z muzea pod širým nebem (Geoje)

V historickém parku uvidíte zbytky několika z původních budov, starou válečnou techniku i další válečné relikvie. Docela reálně a povedeně působí i údajně největší diorama na světě rekonstruující běžný život v zajateckém táboře. Na své si přijdou i nadšenci simulace bojů v prostorách, kde to kolem vás střílí, vybuchují granáty i pláčí malé děti při strastiplném přechodu po železničním mostě, který museli urazit pro změnu propuštění jihokorejští zajatci vracející se domů ze Severní Koreje.

Díky úvodní výkladové části se taky dozvíte, že kromě pracovních center byly v táboře zřízeny i učebny, kde měli severokorejští levičáci absolvovat kurzy demokracie a kapitalistického myšlení. Že mezi osazenstvem tábora docházelo k názorovým i fyzickým střetům a že obzvlášť náročná byla práce s ideologicky umanutými třemi stovkami zajatkyň. Až komicky často je pak upozorňováno, jakými bohulibými aktivitami, koníčky, ručními pracemi a zejména šitím trávili zajatci svůj volný čas. A co vás určitě zarazí, to jsou detailně znázorněné, až naturalistické výjevy mytí a močení, kdy vás může zaskočit mužský pohlavní orgán zajatce v nečekané velikosti přímo před nosem.

Přestože v celé expozici vnímáte snahu faktograficky informovat o zajateckém táboře i celém „korejském sporu“, velmi záhy pochopíte, jaký obrázek si máte z historického parku v Geoje odnést a s jakým názorem o vzorném přístupu k válečným zajatcům mají návštěvníci muzea odcházet. Pokud se spokojíte s tvrzením, že zajatým Severokorejcům a Číňanům se dostávalo nadmíru dobrého, dokonce lepšího zacházení, než jaké měli příslušníci „domácí“ jihokorejské armády R.O.K., pak jste správně pochopili, že muzeum má sloužit jako jakési ospravedlnění za některá jednání a situace, ke kterým za války zkrátka chtě nechtě dochází. Pokud ale tušíte, že realita bývá daleko složitější, prozkoumejte raději další informační zdroje o korejské válce i rozdělení sféry vlivu Sovětů a Američanů.

Cílem expozice je ukázat, jak dobrého zacházení se od Spojenců dostalo válečným zajatcům (P.O.W. Camp, Geoje)

A ještě jedna věc vás může v Geoje překvapit. Jen stěží si my, kdo jsme korejskou válku nezažili na vlastní kůži, dovedeme představit 2 800 000 válečných obětí, teror nepřátelských armád, utrpení lidí bez domova, zběsilé útěky z jednoho uprchlického tábora do druhého, traumatické rozdělení rodin či strasti pobytu v zajateckém táboře. Ovšem stín tak obrovské tragédie, jakou korejská válka byla, jako by v tomto památníku nějak nebyl cítit. Místo toho můžete strčit hlavu do otvoru v tabuli, kde jsou namalováni váleční zajatci, a zvěčnit se jako jeden z nich. Ač to zní absurdně, pro školní výlety je to docela dobrá zábava a jihokorejští školáci, kteří mají muzeum v mžiku proběhnuté, se u této návštěvnické atrakce nechávají fotit jako s nějakými hereckými popstars. I přes toto podivné odlehčení „historické zátěže“ ale rozhodně stojí za to tento jihokorejský památník navštívit. V Severní Koreji by vám serióznější přístup ke korejské válce nabídli jen stěží.

Archiv seriálu Dvanáctkrát Jižní Korea:
http://www.rozhlas.cz/leonardo/svet/_themeline/1135

Pod čarou:

P.O.W. Camp (zkratka „prisoners of war“) na ostrově Geoje byl vybudován během korejské války (1950-1953) jednotkami United Nations (kromě USA a jihokorejské armády bojovali v korejské válce na straně Spojenců jednotky dalších 15 zemí). P.O.W. Camp sloužil jako zajatecký tábor pro bojovníky za komunisticky orientovanou Severní Koreu. V táboře bylo ve 28 budovách v průběhu let 1951-1953 drženo celkem 170 tisíc vězňů (150 tisíc ze Severní Koreje, 20 tisíc z Číny). P.O.W. Camp byl uzavřen po podepsání příměří mezi Severní a Jižní Koreou v roce 1953. Válečné tanky, vozidla a další relikvie z doby korejské války jsou dnes k vidění v tzv. historickém parku v hlavním městě ostrova Geoje, který vznikl v roce 1997 na části území bývalého zajateckého tábora. Jeho expozice má připomínat tragické období ve vztazích Severní a Jižní Koreje.


Doporučujeme:

Navštivte historický park na ostrově Geoje.

Přečtěte si kapitoly o sovětsko-americké rivalitě, rozdělení Korejského poloostrova po 2. světové válce a o korejské válce (1950-1953) v knize Dějiny Koreje (Nakladatelství Lidové noviny, 2002).

Pokud se chcete dozvědět více o korejské válce a vztazích mezi Severní a Jižní Koreou, vydejte se na sever Jižní Koreje až k samé hranici demilitarizované zóny, kde najdete ještě novotou vonící a moderně pojaté Muzeum DMZ (otevřeno v roce 2009).

Podívejte se na:

Stručné informace o Historickém parku na ostrově Geoje (angl.):

Korejská válka na Wikipedii (čes.):

Korejská válka na Wikipedii (angl.):

Město Geoje na Wikipedii (angl.):

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.