Reklama na skládce

Je to z pohledu erotického byznysu ďábelský nápad, protože u potenciálního zájemce o nabídku nočních klubů lze sotva předpokládat, že by se současně zajímal o to, co nabízí smetiště. Protiakcí podnikatelů v erotice může být stížnost k Ústavnímu soudu či žalování radnice u soudu městského kvůli ušlému zisku. Pokud ovšem pražský magistrát svůj boj proti neřesti ustojí, může to mít dalekosáhlé důsledky. V budoucnu by mohla být silnice vedoucí ke smetišti exkluzivně určena i pro reklamu na další produkty, které odporují dobrému vkusu.

Mohla by být například lemována klamavou reklamou na sladkosti, předstírající, že obsahují mléko, anebo portréty některých politiků. Do Ďáblic by mohl pražský magistrát vykázat některé nemravné vzkazy teleshopingu, mobilních operátorů, loterijních společností či bankovních domů. K názoru, že právě na komunikaci ke skládce komunálního odpadu patří erotické billboardy, je zkrátka na místě dodat, že tam toho patří víc. Nápad vykázat ďábla do Ďáblic působí logicky. Adresa souhlasí a skládce nehrozí, že by utrpěla její prestiž. Ďábel se nicméně ukrývá v detailech. Magistrát by měl pamatovat na rizikové příplatky pro řidiče svážející odpad. Budou projíždět pekelně nebezpečnou zónou a nelze po nich chtít, aby za volantem zavírali oči.