Reforma penzijního systému po 15-ti letech
O reformě penzijního systému se už mluví dostatek dlouho na to, aby se pouze scházeli experti politických stran a velmi opatrně sondovali její možnosti. Zpravidla je hlavním výstupem jen to, že reforma penzí je důležitá a koneckonců nutná, že ale nikdo přesně neví, jak ji provést. Či spíše, jak ji politicky prosadit. S nadsázkou můžeme říci, že se to děje už patnáct let. Každá ze současných parlamentních strana se také v názoru liší a důchodová reforma je natolik nákladná a dlouhodobá, že se na ní politické spektrum prostě musí shodnout.
V České republice nicméně zatím nepanuje ani zásadní shoda v tom, že je reforma opravdu nutná a kdy. Uznává se sice, že díky průběžnému systému jde na penze tak značná částka ze státního rozpočtu, že se tím téměř umrtvuje možnost vlády cokoliv ve státních financích ovlivňovat. A pokud by se situace zhoršovala, mohl by dokonce stát mít problémy plnit ty finanční závazky vůči svým občanům, které sám v zákonech stanovil.
Jenže otázka zní, jak je situace akutní. Premiér Jiří Paroubek nedávno vzbudil téměř pozdvižení, když varoval před spěchem a naznačil možné oddálení reformy. Nebylo to ale víc než politické prohlášení, vláda má do voleb necelý rok a stejně toho v tomto směru mnoho nestihne, i kdyby chtěla.
Rozdílný pohled je možný hlavně proto, že není možné dopředu odhadnout, jak se bude vyvíjet ekonomika státu a jaké z toho budou vyplývat odvody do státního rozpočtu. Není možné ani přesně odhadnout budoucí nutné výdaje a také demografický vývoj. Proto je možná pestrá škála názorů od optimistických po zcela pesimistické. A na každém z nich je trochu pravdy.
V každém případě ale platí, že z velmi dlouhodobého hlediska je téměř jisté, že penzijní systém v současném stavu dříve nebo později ohrozí stabilitu veřejných financí. Proto je ho třeba změnit nade vší pochybnost. Nyní se pro důchodový účet nevyvíjí situace špatně a bez dluhů může být systém třeba ještě dvacet let, což odhadují i někteří experti.
Rozhodně ale bude přibývat příjemců důchodů a ubývat těch, kteří do systému budou přispívat. A s prodloužením života budou lidé pobírat důchod déle. S tím souvisí snad jediná věc, na které se zatím politické strany částečně shodnout. Je třeba prodloužit věk odchodu do důchodu. Je to taktéž politicky citlivé téma, ale vypadá alespoň racionálně, protože Česká republika má jednu z nejnižších hranic odchodu do důchodu v rámci Evropské unie. S rozvojem moderních technologií ubývá těžké manuální práce, a proto by na to mohl reagovat i věk odchodu do důchodu.
Politické strany nicméně ujišťují, že reforma penzí se nijak nedotkne stávajících důchodců. V nich je samozřejmě docela značný voličský potenciál, ale především není možné rušit to, k čemu se stát už zavázal. Generace současných důchodců neměla v bývalém režimu možnost se na stáří připojistit a jejich životní standard tedy není nijak záviděníhodný.
Na současném návrhu penzijní reformy pracuje nyní ministerstvo práce a sociálních věcí pod vedením Zdeňka Škromacha, který bývá považován spíše za politika levice, která přirozeně hájí spíše nižší příjmové skupiny, tudíž nemá zájem na omezení přerozdělování. Přesto některé návrhy reformních kroků z jeho dílny budí uznání odborné veřejnosti. Zda-li se takovým stane i návrh reformy penzijní, těžko říci. Podle něj by se věk odchodu do důchodu měl ze současných 57 pro ženy podle počtu dětí a 60 u mužů měl zvýšit po roce 2012 na 63 pro ženy i muže, přičemž ženy by mohli žádat podle počtu dětí o penzi už dříve. Dále se počítá se zavedením osobních účtů.
Opoziční ODS, která má podle průzkumů velké šance vyhrát volby, počítá s radikálnější reformou, postavenou především na osobní angažovanosti. Současný průběžný systém by měl být zachován jako pilíř, měl by ovšem poskytovat penze v minimální výši. Na každém by pak záleželo, jak se ke stáří připojistí v penzijních a zaměstnaneckých fondech. Věk odchodu do důchodu by měl být podle ODS ještě vyšší.
ODS ovšem ve svém dnešním prohlášení slibuje, že podpoří už před volbami přípravné kroky k zahájení penzijní reformy, a to dle závěrů speciální, tzv. Bezděkovy komise, která zkoumala programy jednotlivých politických stran a jejich průniky. ODS ovšem tvrdí, že ČSSD nemá zájem skutečnou reformu zahájit. Uplatňuje prý stejný přístup, jako v ostatním důležitým problémům této země. Neřeší je a pouze je nezodpovědně odsouvá za horizont voleb 2006. Tolik z prohlášení ODS.
Bohužel, takto se k penzijní reformě chovaly všechny vlády. Tato už to nenapraví, neboť jí zbývá do voleb méně než rok. Tak jako tak to zbude na vládu další, ať už bude jakákoliv, a schůzky expertů na tom zpravidla máloco změní.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.