Referendum by přineslo novou dynamiku. Rozpad Československa nebyl neodvratný, tvrdí Špidla
Před 30 lety se Československo rozpadlo na dvě samostatné republiky Čechů a Slováků. Měla federace šance na pokračování, kdyby o ní nerozhodl zákon, ale referendum? Bývalý pozdější premiér Vladimír Špidla věří, že referendum by společný stát obou národů zajistilo, tehdejší místopředseda vlády Jan Kalvoda ale považuje rozpad Československa z mnoha důvodů za nevyhnutelný.
„Referendum byla příležitost znovu založit Československo na novém základě a stačilo by, aby se rozvíjelo dobře dál,“ uvádí v Pro a proti bývalý premiér Vladimír Špidla, který byl v době dělení federace člen předsednictva ČSSD.
Čtěte také
Bývalý místopředseda vlády Václava Klause a předseda Občanské demokratické aliance Jan Kalvoda je ale přesvědčen, že referendum by nerozhodlo nic. „Bylo by to jen další nesnesitelné napětí mezi oběma republikami.“
„Československo bylo založeno na chybné a falešné představě československého národa,“ uznává Špidla. „Takže do jádra státu bylo založeno mnoho problémů, které ho byly schopny rozložit, ale v případě referenda bychom byli tehdy schopni Československo znovuzaložit jako vyjádření vůle obou národů.“
Federace se de facto rozpadla už v roce 1991 sama, nikoliv ústavním zákonem.
Jan Kalvoda
Kalvoda souhlasí, že dnes nevíme, zda federace měla šanci, nebo ne.
„Československo se ale rozpadlo de facto mnohem dříve, než přišla na pořad dne otázka referenda. Reprezentace obou republik se navíc neshodla ani na základní otázce v možném referendu.“
„Reprezentace obou republik musely dosáhnout shody a slovenská strany nikdy žádnou shodu na jakémkoliv projektu oné nové federace nebyla schopna dohodnout. Proto se federace de facto rozpadla už v roce 1991 sama, nikoliv ústavním zákonem,“ opakuje Kalvoda.
Jestliže o rozdělení federace rozhodl jeden jediný hlas, tak to se mi zdá na tak velkou historickou změnu příliš malá většina.
Vladimír Špidla
Špidla o tehdejší krizi federace nepochybuje. „Ale do ústavních krizí se státy dostávají periodicky a je to věc, která je součástí historie každého státu. Myslím, že politické reprezentace nevěnovaly dostatečné úsilí tomu, aby tuto krizi překonaly, to byl ten problém.“
„Na jednání v únoru 1992 dospěla obě předsednictva Národních rad k dohodě, že bude uzavřena státní smlouva s tím, že obě rady podají Federálnímu shromáždění společný návrh ústavního zákona o nové federální ústavě. Při jednání Slovenské národní rady ale tento návrh neprošel o jeden hlas,“ vzpomíná Kalvoda.
To Špidla pokládá za zvláště nepřijatelné. „Jestliže o rozdělení federace rozhodl jeden jediný hlas, tak to se mi zdá na tak velkou historickou změnu příliš malá většina,“ reaguje sociální demokrat.
Čtěte také
Ten je přesvědčen, že kdyby se rozhodlo jít cestou referenda, vznikla by nová dynamika. „Ta by šla mimo základní reprezentace a zavázala by je, aby se jí řídily. Proto říkám, že rozpad republiky nebyl zcela neodvratný, existovaly jiné možnosti, ale nebyly využity,“ hodnotí tři dekády staré dění Vladimír Špidla.
„Ex-post přikládat závažnou roli referendu nelze. V té době byly obě reprezentace nejen v otázce státoprávní, ale i v jiných otázkách základní politiky divergentní, šly proti sobě. Tady by referendum mohlo být spíš něčím, co by vztahy obou republik kontaminovalo a dalo jim třaskavou podobu,“ konstatuje nevyhnutelnost rozpadu federace Jan Kalvoda.
Poslechněte si celou diskusi v audiozáznamu. Moderuje Karolína Koubová.
Související
-
Sametový rozvod. Před 30 lety se v Brně rozhodlo o rozpadu Československa
Vladimír Mečiar a Václav Klaus se přesně před 30 lety, 26. srpna 1992, sešli k jednání o budoucnosti Československa. Rozhodli, že s koncem roku 1992 přestane existovat.
-
Poklidné rozdělení Československa je pohledem dějin unikátní a cenné, připomíná historička
„Víme z naší historie rozpadu Československa, jak byla silná touha po samostatném státě. Jak silný impulz to dalo celé řadě pozitivních vývojů,“ popisuje Milada Polišenská.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
