Poklidné rozdělení Československa je pohledem dějin unikátní a cenné, připomíná historička Polišenská
Proč se v době globalizace neustále vrací nacionalismus? „Je pravdou, že se dějinné proudy posouvají určitým směrem – někdo se nad to dokáže povznést, jiný ne,“ odpovídá profesorka historie a mezinárodních vztahů na soukromé vysoké škole v Praze Milada Polišenská. „Víme ale i z naší historie rozpadu Československa, jak silná byla touha po samostatném státě. Jak silný impulz to dalo celé řadě pozitivních vývojů.“
Čtěte také
„Osobně nepřestanu být dějinám vděčná, že jsem to zažila. Navíc v takzvaně optimálním věku svého života. A také, že rozdělení našeho státu proběhlo sametově. Je to dost unikátní a cenné,“ připomíná.
„My jsme zvyklí dívat se na historii perspektivou dějin národních států. Ale český stát měl, možná jako jeden z mála, ale určitě ne jako jediný, celkem jasně definované hranice. Jádro, geografickou linku, kterou tady určovaly hlavně hory,“ uzavírá historička.
Poslechněte si celé Hovory. Dozvíte se, co říká o historii diplomacie, o historii konfliktů, včetně současné agrese Ruska vůči Ukrajině. Ptá se David Šťáhlavský.
Související
-
Konec ČSFR. Rozdělení, nebo zánik?
Ústavní zákon o zániku České a Slovenské Federativní Republiky, který byl přijat právě před 29 lety. Zpečetil rozdělení společného státu Čechů a Slováků.
-
Jak to bylo doopravdy: Bylo rozdělení Československa historickým neštěstím?
Jak se dívat na historii Československa? Během několika desetiletí tento stát prošel mnoha kritickými obdobími, a pak přišlo jeho rozdělení. Bylo to neštěstí?
-
Zdeněk Svěrák: Obrečel jsem rozdělení Československa, ale s odstupem času si říkám, že to bylo dobře
Po revoluci se mi vrátila do života důstojnost. Člověk může říct veřejně, co si myslí a nemusí se cítit jako srab, říká herec a dramatik Zdeněk Svěrák.
