Rath v potížích
Z nezaujatého pohledu se musí zdát, že zdravotnická veřejnost je k ministru Davidu Rathovi nespravedlivá. Nepochybně se totiž snaží pomoci lékařům a leccos v tomto směru již dokázal. Přesto se většina profesních sdružení rozhodla psát petice, demonstrovat, možná stávkovat
Všechno proto, aby ministra svrhli. Něco o nespravedlnosti musí každého napadnout, když zjistí, jak se pod Rathem zkrátila splatnost faktur zaslaných Všeobecné zdravotní pojišťovně. Koncem roku platila VZP čtyřicet dnů po splatnosti, dnes to jsou dva týdny. Rath to dokázal tím, že prosadil vyšší platby za státní pojištěnce, poslal pojišťovnám předsunuté platby a zřejmě se začaly osvědčovat jeho úsporná opatření. Proč tedy doktoři protestují, když dostávají peníze relativně včas?
Rath už jako prezident lékařské komory úspěšně prosazoval, aby stát platil víc peněz. Činil tak nevybíravými prostředky, je ovšem jeho zásluhou, že stát oddlužil koncem roku pojišťovny čtyřmi miliardami a další čtyři miliardy rozpustí v dotacích v tomto roce. Možná by mohli být lékaři rádi, že mají v čele schopného muže. A pokud se má v české politice prosadit, musí používat nevybíravé prostředky.
Veřejnost na druhé straně žádá kontrolu nad zdravotnickými výdaji. K tomu Rath přispěl zavedením nucené správy ve Všeobecné zdravotní pojišťovně. Nepřinesl sice průkazná odhalení o nepoctivosti manažerů VZP, otevřel ale dveře pro parlamentní komisi, které může rozkrýt dosud neprůhledný způsob hospodaření pojišťovny. Další kroky mohou následovat.
Jako každý z ministrů se Rath snaží o úspory. Jako před ním Marie Součková, Jozef Kubinyi i Milada Emmerová se tak potýká s dědictvím ministra Bohumila Fišera, který před volbami v roce 2002 akceleroval růst výdajů - během roku to tehdy bylo o dvacet procent. Udržet tuto laťku v dalších letech a pod tlakem zájmových skupin přidat další prostředky se stalo neřešitelným rébusem a hlavním důvodem pádu všech tří ministrů.
Rath začal šetřit opravdu účinně, a proto také proti němu protestují prakticky všichni - lékárníci, ambulantní doktoři, nemocnice. Nelze přitom vyloučit, že ve sporu má pravdu právě ministr. Je například možné, že zaniknou nejmenší lékárny v malých obcích. Možná je ale věcí obce či kraje, aby dotoval jejich provoz, když jsou tak potřebné.
Ambulantní lékaři budou muset odmítat pacienty a nemocnice odkládat operace. Může to být nepříjemné. Neříká se ale stále dokola, že Češi moc často chodí k lékaři a plýtvají léky. Výdaje přitom nemají být nižší, než v minulých letech. Je pravda, že Rath preferuje lékaře v nemocnicích. Zřejmě by ale mezi nimi neměl takovou podporu, kdyby se jim od ledna 2004 do června 2005 zvýšily mzdy. Nemocnice dotovaly provoz tím, že nárůst platu u lékařů byl zřejmě nejmenší ze všech profesí. Také je zřetelné, že mzdy omezují spíše nestátní nemocnice.
Rath dělá nutná, často nepopulární opatření. Ale udělat by je musel každý ministr. Následovníci možná budou Rathovi vděční.
Premiér Paroubek se Ratha zastává a tvrdí, že je to muž s vizí. Všichni opravdu připouštějí, že Rath může změnit systém i během několika měsíců zcela nevídaným způsobem. Kritici tomu říkají zestátnění, kdy o všem rozhoduje pouze ministerstvo. Sám ministr to nazývá krizovým managementem, jakýmsi přechodným opatřením, než začne fungovat nový systém. Ten by podle jeho vlastních slov neměl být státní. Jen by vznikly dvě kategorie nemocnic, jedny veřejné a druhé soukromé, které by přesto měly do určité míry přístup k veřejnému pojištění. Zároveň by vzniklo se státní podporou komerční připojištění, kterým by pacienti hradili méně nákladné služby, anebo by z něho platili péči v soukromých zařízeních.
Kdo chce, ať proti tomu plánu přednese námitky. Je to ale návrh pro vážnou diskusi a rozhodne se o něm při volbách.
Mají tedy lékaři, lékárníci a manažeři z nemocnic vůbec nějaký důvod, proč chtějí ministra svrhnout?
Nechme stranou, že jim nejspíš vadí jeho způsoby. Také nemusíme brát vážně tvrzení, že protestujícím soukromým lékařům jde pouze o špinavé peníze a navíc jsou podplaceni od ODS.
Ministr spíše narazil na věcný, nesmírně vážný problém. Každý ambulantní lékař i nemocnice má smlouvy s pojišťovnami, které umožňují platit jeho služby. Tyto smlouvy jsou ušity na míru každého lékaře a jeho pacientů. Pokud se do složitého pletiva zasáhne shora příliš jednoznačným příkazem, otevře se tím Pandořina skříňka problémů a příkladů odmítnutých pacientů. Řečeno bez nadsázky - to by mohl ministr rovnou zavést spoluúčast a dostalo by se mu stejně podrážděné reakce. Stížností přitom bude spíše přibývat.
V této chvíli je obtížné radit, záleží, jak se rozhodne ministr. I když situace má nepochybně řešení. Bylo by například možné povolat jakéhosi ombudsmana, který by sporné případy operativně prozkoumal. Ve zdravotnictví se mu říká revizní lékař pojišťovny.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.