Rakovina je tak stará jako mnohobuněčný život

Neradostné předpovědi nahrává skutečnost, že rakovina je zřejmě stejně stará jako mnohobuněční živočichové. To, co zatím naznačovaly teoretické studie, se nyní potvrdilo. Vědci z univerzity v Kielu prokázali, že nádory může trpět i tak primitivní mnohobuněčný živočich, jakým je sladkovodní žahavec nezmar (Hydra). Vedoucí týmu, profesor Thomas Bosch, se už mnoho let věnuje výzkumu kmenových buněk a regulaci růstu tkáně nezmarů. U dvou druhů nyní objevil jedince postižené nádory. Dokazují, že rakovina existuje i u vývojově nesmírně starých živočichů a že jím docela dobře mohli trpět vůbec první mnohobuněční, jací na Zemi vznikli.

Vědcům se také podařilo vysledovat, kde v nezmarovi nádorové bujení začíná. Původcem "zla" jsou kmenové buňky, naprogramované tak, aby z nich vznikly samičí pohlavní buňky. Ve velkém se kumulují a mechanismus programované buněčné smrti, který by tomu měl zabraňovat, na ně neplatí. Výsledné nádory podle vědců připomínají nádory vaječníků, kterými trpí i lidé.

Mikroskopický pohled na rakovinné buňky u nezmara|foto: Klimovich/ CAU

Rakovinu evolučně daleko pokročilejších mnohobuněčných připomíná i to, že nezmaři postižení rakovinou mají výrazně menší životaschopnost než zdraví jedinci. Také genová exprese v buňkách nádorů je pozměněna způsobem, který známe u nádorů obratlovců.
Další experimenty pak také prokázaly, že nádorové buňky nezmarů jsou invazivní. To znamená, že pokud je přeneseme do zdravého jedince, uchytí se v něm a vyvolají růst nádoru. Všechny získané výsledky studie nasvědčují tomu, že spontánní vznik nádorů má evolučně velmi hluboké kořeny. Rakovina je zřejmě odvěkým souputníkem linie mnohobuněčných živočichů - a o to těžší bude ji vymýtit.

Zdroj: Christian-Albrechts-Universität zu Kiel, Nature Communications