Radko Kubičko: Věčně nevyřešené téma důchodové reformy i v aktuální kampani

19. září 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Důchodová reforma

Není snad téma, které by se opakovalo tak vytrvale před každými volbami, jako je důchodová reforma.

A probíhá to vždy zhruba stejně: Opozice ostře kritizuje vládu, že žádnou nepřipravila nebo připravila špatně. A slibuje, že to bude její priorita po vyhraných volbách. Následující vláda to v programovém prohlášení odhodlaně stvrzuje. Na konci mandátu ale smutně hodnotí, že se toho povedlo jen málo, a opozice ji opět ostře kritizuje, slibuje zlepšení.

Čtěte také

Také končící vláda Andreje Babiše prochází právě poslední fází tohoto scénáře. Důchodový účet, stále neoddělen od státního rozpočtu, je v deficitu a bude v ještě větším, nakolik penzisté jsou důležitou voličskou skupinou všech stran vládní koalice. Odborníci i komise varují, že tímto způsobem systém, na který nyní padá zhruba třetina veřejných výdajů státu, nebude už životaschopný.

Kosmetické změny

Vláda proti tomu neudělala mnoho, kompetentní ministerstvo práce a sociálních věcí a jeho tradiční důchodová komise sice vypracovaly jakýsi materiál, který ministryně Jana Maláčová a její ČSSD pyšně označují za důchodovou reformu, jde ale spíše o změny v rámci aktuálního stavu. Také se nepracovalo na udržitelných důchodech, ale na důchodech spravedlivých. I to ale bylo odmítnuto, vládní ANO raději připouští, že tento bod programu se prostě nepodařilo naplnit.

Stejně jako to nakonec musely připustit všechny vlády za dlouhých třicet let. Je to v zásadě pochopitelné. Buď by vláda musela říci rovnou, že si budoucí důchodci připlatí, nebo peníze sehnat někde jinde. Hnutí ANO je zjevně nachází ve státním rozpočtu – to ale opozice kritizuje. KSČM očekávaně navrhuje větší zdanění bohatých a také SPD mluví raději o zvyšování důchodů než o jejich financování.

Opoziční nápady

Čtěte také

Ale i opoziční strany jsou na rozdíl od velkých slov svých politiků ve volebních programech poměrně krotké, vědomy si strastí z minulosti. Koalice SPOLU mluví také spíše o drobných posunech a minimálním důchodu, Piráti a STAN žádají státní fond dobrovolného spoření na důchod – to je jen jiná forma zdanění, i když možná adresnějšího.

Správně ale kladou důraz na to, jistě díky komunálním zkušenostem mnoha starostů v obou koalicích, že důstojný život seniorů se neodvíjí jen od výše příjmů, ale záleží neméně na dostupnosti sociálních služeb.

V minulosti ale přece jen cosi učiněno bylo. Hlavním nástrojem udržitelnosti penzijního systému je totiž zvyšování věku odchodu do důchodu. Ten se ustálil na 65 letech, a i když mezinárodní organizace doporučují další navyšování, je to politicky ošemetné, u některých profesí jde totiž opravdu o strop, a třeba ČSSD prosazuje naopak dřívější odchod u některých z nich a nachází pro to podporu.

Nový pilíř?

Penzijní připojištění s příspěvkem státu a daňovým zvýhodněním pro zaměstnavatele už tu také je a funguje nějaký čas. Co tedy vlastně dělat dále? Vláda Petra Nečase zavedla nový pilíř s tím, že část stávajícího průběžného do něj převede, pokud si občané budou sami dobrovolně spořit v soukromých fondech.

Komentátor Radko Kubičko

Prosadila ho ale bez dohody s opozicí, která to považovala jen za plíživou privatizaci důchodového účtu a po nástupu k moci ho zrušila. Zcela do větru určitě nemluvila, pravicová privatizace získala v průběhu let opravdu špatnou pověst. Je ale pravda, že to byl nakonec vlastně jediný polistopadový pokus přivést do důchodového systému reálně další prostředky navíc.

A tak se i před následujícími volbami schyluje jen k dalšímu opakování ustáleného scénáře přípravy důchodové reformy.

Autor je komentátor Českého rozhlasu

Spustit audio

Související