Radko Kubičko: Tiché víno nadále dosti politicky hlasité
Co se týče povědomosti o odborné terminologii, sehrál boj o tzv. tiché víno svou úlohu. Ti, co dříve mysleli, že popíjí prostě víno, nyní vědí, že je tiché. Politicky už je to horší. Dozvěděli se také, že se z něj na rozdíl od všech jiných alkoholů neodvádí žádná spotřební daň. A že při nákupu lahví vína označených logem se dá uplatnit daňová úleva i při dani z přidané hodnoty.
Stát tak podporuje vinaře, kteří v některých regionech jsou součástí místní kultury, s vlivem na podobu krajiny. Asi by to bylo v pořádku, kdyby stát měl prostředků nazbyt a zvědavě se rozhlížel, které bohulibé ještě aktivity podpořit. Jenže situace je opačná, současná vládní koalice naopak hledá, kde by se dalo ušetřit a jak zvýšit příjmy. Proto je na místě otázka, proč je právě jedna skupina podnikatelů takto štědře podpořena.
Čtěte také
Dalším argumentem je, že okolní státy a vinařské velmoci též po vinařích nevymáhají spotřební daň. I tento argument má jistě svou váhu. Jenže Česká republika přece jen není úplně vinařskou velmocí a ve světě ji znají spíše jako velmoc pivovarnickou, přičemž daň na pivo se normálně platí.
A to byly též snahy pivovary podpořit, jakoby pod vlivem legendárního filmu Postřižiny. I ony totiž patří k místní kultuře.
Poslední proti je v nákladech na výběr takové daně. To je ale poněkud zveličené, každý daňový subjekt má s daněním nějaké náklady a zrovna pivovarníci se usmáli, také oni museli zvládnout příslušnou administrativu.
O nové dani se bude jednat
Kolem možného zařazení nové daně pro vinaře se strhl velký poprask a byla trochu smůla, že to zasáhlo ještě bývalého ministra zemědělství Nekulu, kterého schopnost komunikace ocenili sami jeho straničtí kolegové později tím, že ho raději vyměnili. A jsme u KDU-ČSL, která zachování nulové daně stále garantuje. Je to právě její politické krytí, které z toho dělá velké vládní téma.
Čtěte také
Nyní nový ministr zemědělství Marek Výborný uznal, že asi nevypadá úplně dobře, kdy v časech úspor hájí jeho strana takovou výjimku, přece jen pro výrobce alkoholu. Obzvláště je to pikantní při srovnání s diskusemi o daňovém zařazení jiných důležitých produktů. A tak se zřídila komise a bude se jednat, i když ne už v rámci daňového balíčku. K nějakému zdanění možná dojde.
Lobismus
Jevilo by se zvenku, že Česká republika musí být požehnanou zemí, když její vládní koalice tolik jedná o víně, a dokonce zřizuje na to zvláštní orgán. Jde ale spíše o míru stranického lobismu. Ono se totiž zdá, že i lidovci vážně uvažují, jestli jim zastávání se vinařů spíše prospívá nebo škodí, a to za situace, kdy samostatné volební preference kriticky klesají.
Čtěte také
Daňové zvýhodnění nějaké činnosti je totiž sice na jedné straně čisté a nezpochybnitelné, ale zároveň maximálně plošné. Daňových výjimek mohou využít malé firmy, ale také firmy velké, včetně těch, které vína ani nevyrábějí, ale dovážejí.
Stejně jako se vede diskuse o DPH pro knihy, noviny, časopisy, které původně vláda hodlala zdanit trojí sazbou, když se ještě v opozici titíž politikové smáli různým DPH na pivo. Vedle tiskovin vysokých kvalit se zvýhodnění týká i těch komerčních.
Jediným řešením by asi byla jiná možná podpora místním podnikatelům. Je to sice spojeno zase s odlišnými problémy, ale rozhodně spravedlivější.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
