Radko Hokovský: Tlak na prosazení kvót je vodou na mlýn protievropských iniciativ

„Evropský parlament o této věci hlasoval, hlasoval ovšem o nelegislativním textu, to znamená o určitém záměru. Ten legislativní text, který by měl takovéto návrhy provádět, je ještě hodně daleko, nicméně parlament svou vůli vyjádřil, a teď je na Komisi, aby případně přesvědčila členské státy,“ říká v Ranním Plusu europoslanec Stanislav Polčák (STAN).

Souhlasí s tím, že je problém, aby se v případě schválení centrálního přerozdělování zamezilo dalšímu stěhování migrantů. „Měli bychom si ale uvědomit, že pokud opravdu nějaká členská země EU bude čelit tlaku, který vzejde z jakéhokoliv prostoru, tak právě ta evropská solidarita ukazuje, že členské státy by jí měli jít na pomoc. Ale to nikoliv na základě vynucovaného pevného mechanismu,“ uvádí Polčák.

Čtěte také

Česko dnes bude na dnešní schůzce ministrů vnitra Evropské unie bojovat proti prosazení uprchlických kvót. Vystoupí tak proti návrhům na reformu azylové politiky EU, které začátkem dubna představila Evropská komise. Oba totiž počítají s přerozdělováním uprchlíků. Podle první varianty by se zachoval dublinský systém, posílil by ho ale trvalý mechanismus, podle kterého by si členské země přerozdělovaly běžence z nejpřetíženějších zemí. Druhá možnost počítá s úplnou změnou – uprchlíci už by nežádali o azyl v první zemi EU, kam vstoupí. Komise chce všechny migranty centrálně přerozdělovat do jednotlivých zemí. Definitivní návrh legislativy by měl vzniknout do léta.

Podle ředitele think-tanku Evropské hodnoty Radko Hokovského svědčí další snaha Evropské komise o prosazení kvót o tom, že tento mechanismus skutečně chce prosadit. „Má podporu několika silných států v čele s Německem, takže bych vůbec nepodceňoval, že riziko prosazení takového mechanismu zde je. Navíc si musíme připomenout, že to předchozí hlasování o jednorázovém relokačním mechanismu bylo přijato a státy, které byly jednoznačně proti, byly v menšině,“ vysvětluje Hokovský.

Podle něho je evidentní, že tlak na prosazení kvót může vést k nárůstu počtu odpůrců Evropské unie. „Já se obávám, že ta pozice v zemích střední Evropy je velmi jednoznačně proti a ty důsledky přílišného tlaku jsou vodou na mlýn všem těm nejrůznějším protievropským iniciativám, které ale nebudou mluvit pouze o odmítnutí evropského azylového mechanismu – oni budou mluvit i o vystoupení z EU, i v kontextu právě referenda ve Velké Británii,“ uzavírá Hokovský.