Radikály kyslíku tvoří jazyk, kterým buňky komunikují. Hledáme, jak jim poručit, vysvětluje parazitoložka

5. srpen 2023

Jak a o čem si buňky povídají? Uvnitř i navenek mezi nimi probíhá čilá komunikace, díky které se mohou i změnit na jiný typ buňky. O možném využití tohoto jevu hovoří ve Studio Leonardo molekulární bioložka Alena Panicucci Zíková z Parazitologického ústavu Biologického centra AV ČR. (repríza)

„Jsem původem parazitoložka, takže jsem studovala vždy jednobuněčné organismy, které mají výhodu, že jsou jednoduché, zatímco člověk je složen asi ze 200 typů buněk a každá buňka dělá něco jiného,“ uvádí badatelka.

Čtěte také

Ta studuje jednobuněčného parazita, který tvoří zároveň kompletní organismus. „Tripanozoma spavičná je původcem velice zákeřného infekčního onemocnění v subtropické části Afriky.“

„Minulý rok se podařilo vyrobit první orální lék, který byl už uveden na trh a mohl by vymýtit spavou nemoc ze zemského povrchu. Vědecké komunitě se podařilo najít inhibitor, který vás tohoto parazita zbaví.“

Právě tripanozoma se ukázala být během hledání léku na spavou nemoc ideálním modelovým organismem, se kterým lze pokračovat dále v základním výzkumu.

Učíme se jazyk, kterým buňka mluví

„Na tomto parazitovi chceme zkoumat vnitrobuněčnou komunikaci, která se děj uvnitř buňky. Všimli jsme si zatím, že signál, že se buňka změní z jedné formy na jinou, řídí tzv. radikály kyslíku, tedy reaktivní formy kyslíku.“

Obecně jde o neurodegenerativní nemoci, rakovinná bujení a další nemoci, kdy buňka nedělá to, co by měla.

Ty byly zatím považovány za něco nebezpečného. „Ale posledních 15 let se ukazuje, že jsou naopak tyto radikály důležité, pokud jsou produkovány v nízkých množstvích, aby řídily proces buňky.“

„Zatím se učíme jazyk, kterým buňka mluví,“ popisuje bioložka. „Jde o základní výzkum, takže neříkáme, jakou nemoc vyléčíme. Ale obecně jde o neurodegenerativní nemoci, rakovinná bujení a další nemoci, kdy buňka nedělá to, co by měla.“

Čtěte také

Hlavním cílem je dokázat poručit buňce, která neplní svou úlohu, dát signál, aby změnila své chování nebo se zničila. „Mohlo by se nám i podařit prodloužit životnost buňky a tak i náš život včetně zlepšení jeho kvality.“

V mnohobuněčných organismech jsou všechny vztahy neprobádané a velice komplexní, ale u jednobuněčných mohou vědci rozpoznat mnohem větší podrobnosti.

„Získala jsem grant Evropské rady pro výzkum a inovace ve výši 2 milionů eur. Vědec tak získá finanční nezávislost, kdy si může sestavit vlastní tým a pět let se věnovat nerušeně výzkumu,“ shrnuje své další plány ve výzkumu komunikace buněk Alena Panicucci Zíková.

Poslechněte si celé Studio Leonardo v audiozáznamu. Moderuje Lenka Pištěková. (repríza)

autoři: Lenka Pištěková , oci
Spustit audio

Související