Původ norských lumíků

Lumík norský (Lemmus lemmus) je ikonickým hlodavcem severu Fennoskandinávie - oblasti, která zahrnuje Skandinávii, Finsko, Karélii a poloostrov Kola na severozápadě Ruska. Je jediným zdejším endemitem čili druhem, který se nikde jinde nevyskytuje. Hnědo-černě zbarvená zvířátka s kratičkým ocasem se však ještě více proslavila kolísáním velikosti svých populací. Každé tři až čtyři roky se lumíci namnoží na neudržitelnou úroveň, kterou následuje zvýšení úmrtnosti a následně zmenšení populací. Podle nové studie jsou ale výjimečná i svým původem.

Během posledního glaciálního maxima před 20 000 lety pokrýval Fennoskandinávii mohutný ledový štít. Předpokládá se, že zvířata a rostliny, které ji obývají dnes, pocházejí z jižněji položených oblastí. Fennoskandinávii tyto druhy kolonizovaly poté, co se klima oteplilo, led roztál a objevily se volné ekologické niky. Pro lumíky norské to však zřejmě neplatí. Mezinárodní tým vědců vedený odborníky ze Švédského přírodopisného muzea analyzoval DNA získanou z pozůstatků současných lumíků i jejich příbuzných ze svrchního pleistocénu, aby tak prozkoumal evoluční historii jejich druhu. Výsledky analýz ukázaly, že lumíci norští žijící na územích obklopujících ledový štít byli těm současným blízce příbuzní. Žádná populace jim ale nebyla tak blízká, aby ji bylo možno považovat za jejich přímého předka.

Poté, co vědci všechny populace z oblastí mimo ledový štít vyloučili, zbývala jediná možnost: že lumíci norští jako jediný fennoskandinávský druh přežil poslední glaciální maximum někde ve Skandinávii. Předkem dnešních lumíků byla pravděpodobně malá populace, která v izolaci od zbytku světa přežívala v nějakém nezaledněném útočišti - pravděpodobně na mořském pobřeží nebo horské plošině, kterou nezasáhl led. Kde přesně se toto refugium nacházelo, zatím nevíme. Neobvyklý původ lumíků norských je však podle vedoucí studie Vendely Lagerholmové pravděpodobným důvodem, proč jsou jediným endemitem Fennoskandinávie.

Zdroj: Molecular Ecology, ScienceDaily