Putin by měl své priority i ekonomiku obrátit vzhůru nohama, radí Die Presse
Ruský prezident Vladimir Putin vede svou zemi do 10 až 15leté stagnace, předpovídá analýza na titulní stránce rakouského deníku Die Presse. Putinův vzestup šel v nultých letech nového století ruku v ruce s růstem cen nerostných surovin. Teď jdou ceny ropy a zemního plynu nahoru znovu, ruské hospodářství to příliš nepovzbuzuje. Prudce se totiž zvyšuje náskok, který má Západ před Ruskem v oblasti technologií nebo inovací.
Pokud Putin neobrátí ruskou ekonomiku i své priority vzhůru nohama, v následující dekádě jí nepomůže ani nerostné bohatství.
Čtěte také
Kreml ale místo vzdělávání nebo výzkumu podporuje spíš vlastní geopolitické projekty a snaží se ohromit megalomanskými stavbami.
Nic z toho ale nepodněcuje dlouhodobý rozvoj ekonomiky. V takové situaci nepomáhají ani příznivé makroekonomické faktory, jako nízké zadlužení státu nebo vysoké rezervy zlata.
Co bude s těmi, co NATO pomáhali?
Spojenci severoamerické armády opouštějí Afghánistán a vkrádá se otázka, co bude s místními „pomocníky“ západní koalice. Na problém upozorňuje v komentáři italský deník Corriere dela Sera.
Čtěte také
Spojené státy a další země nedosáhly v 20leté válce žádného z dlouhodobých cílů, a po odchodu ze země jim zůstane titul poražených. To znamená, že místní spolupracovníky zahraničních vojáků čeká cejch kolaborantů a zrádců. Situace připomíná ústup Francouzů z Alžírska nebo Američanů z Vietnamu.
Problémy budou mít i ti, kdo chtěli v Afghánistánu prosadit hodnoty západních demokracií – třeba práva žen. Násilné útoky na veřejně angažované ženy se v Afghánistánu teď dějí častěji.
O vízum ve Spojených státech amerických už požádalo 70 tisíc Afghánců. Italský deník apeluje na osud 50 tlumočníků, kteří překládali italským vojákům. Vláda v Římě by se jim za jejich služby neměla odplatit nečinností, vyzývá Corriere dela Sera.
Celý přehled zahraničního tisku najdete v audiozáznamu.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
