Putin je neuvěřitelně životaschopný. Je to taková želvuška, která přežije úplně všechno, glosuje novinářka Procházková

Dalším omylem západních mocností je i špatný odhad společenské a politické orientace režimu.

„Máme pocit, že Rusko směřuje k tomu stejnému cíli jako my. Že chce vyrábět dobré výrobky, chce, aby tam lidé dobře žili a aby svoboda byla vysoká hodnota, která je společná téměř všem. A co když to tak není?“ ptá se a připomíná, že politická kultura v Rusku má jinou dynamiku než u nás.

Čtěte také

Válka na Blízkém východě může v mnohém změnit i konflikt na Ukrajině. Rusko totiž nechce volit mezi Íránem a Izraelem

„Putin zlikvidoval svobodná média, vyhnal všechny, kteří by proti němu mohli pozvednout hlas, do zahraničí. Kdo se nedal vyhnat, sedí, nebo je mrtvý. Naprosto zlikvidoval jakoukoliv politickou konkurenci,“ popisuje. Občané proto nemají jinou možnost než společenskému uspořádání přihlížet.

Absenci alternativy zároveň Putin využívá i pro svou propagandu. A jak z novinářčiných rozhovorů s Rusy vyplývá, využívá ji úspěšně.

„Nejčastější odpověď v poslední době je: ‚Teď jsme v těžké situaci. Svět nás nemá rád, chce na nás zaútočit. Chce nás zničit a Putin je jediný, kdo dokáže Rusko uchránit.‘ Na to, že zavlekl zemi do války, už se tak trošku pozapomíná,“ přibližuje své zkušenosti Procházková.

K přijetí válečného stavu napomáhá i ekonomická stabilita. Běžných lidí se uvalené sankce téměř nedotýkají, v zemi bují zbrojní průmysl a lidé nemají důvod se bouřit.

„Sankce opravdu působí jenom z euroatlantického prostoru. Zbytek světa s Rusy vesele obchoduje a dokázal do značné míry nahradit trhy, o které Rusko přišlo,“ konstatuje. 

Přizpůsobiví Rusové

Pokud by tedy mělo dojít ke změně současných poměrů, muselo by dojít k rozkolu mezi vládnoucí elitou. Putin ale jakýmkoliv náznakům nespokojenosti umně předchází a takticky posiluje svoje postavení.

Čtěte také

Libor Dvořák: Superman Putin a zprávy o jeho smrti

„Myslím si, že má jednu základní vlastnost a to je jeho neuvěřitelná životaschopnost. Může se přepočítat. Určitě se mu to v poslední době stalo několikrát. Octnul se ve velmi těžké situaci, ale i když jsme ho už všichni odepisovali a psali jsme, že je na hranici propasti, tak to vždycky vybral,“ glosuje Procházková. „On je taková želvuška, zvířátko, které přežije úplně všechno.“

Jeho taktické uvažování a přizpůsobivost představují pro Rusko velkou výhodu. „Myslím si, že ten cíl, který byl v kremelských kuloárech a v hlavě Putina před únorem 2022, je o něco jiný než ten, který má teď,“ odhaduje. „Dokázal se přizpůsobit situaci.“

Stejně tak dokázal nahradit obchodní styky a spolupráci se západními státy. „Ukrajinské tajné služby tento týden oznámily, že zásoby ruských raket jsou nyní prakticky stejné, jako byly před útokem. To znamená, že si je Rusové buď dokázali sehnat, nebo vyrobit a že jsou tam komponenty, které se vyrábějí na Západě. To znamená, že oni se dokázali fantasticky adaptovat na situaci,“ demonstruje přizpůsobivost Rusů Procházková.

Čtěte také

Gita Zbavitelová: Brzy skončí embargo na íránské rakety

Zároveň to ale znamená, že Rusko buduje nové geopolitické vztahy a může se stát mnohem nebezpečnějším, pokud by z války vyšlo vítězně nebo alespoň posilněno významnými úspěchy.

„Vyšší cíl pro Putina je, že Rusko se stane jedním z vůdčích hegemonů určité části světa. Putin chce vrátit jakousi bipolárnost, chce vytvořit spojenectví států, které budou představovat jiný hodnotový systém, jiný státní systém, a tomu chce vévodit,“ vysvětluje Procházková.

„Ví, že úplně sám to nezvládne, ve srovnání s Čínou je trpaslíček, ale velkou roli tam hrát může. A návrat Ruska v této pozici na světovou scénu je jeho cíl. Pak si možná dovolí i umřít.“

Konec války v nedohlednu

Součástí plánů na budování silnějšího postavení je i dobytí Krymu. „Krym je pro Rusy červenou linií. Pakliže si dokážu představit, že se vzdají Donbasu, tak s Krymem to je jinak,“ říká novinářka. Poloostrov má význam nejen historický, ale také taktický, protože Rusku poskytuje přístup k Černému moři a přístavům v teplých vodách.

Čtěte také

Všechno začalo, když Rusko ukradlo Krym. A bude se bojovat, dokud ho Ukrajinci nezískají zpět, říká Heřmánek z Team 4 Ukraine

„To, že by Rusko přišlo o takovou základnu, by znamenalo, že by přišlo o svou kontrolu části Černého moře. To si jako velmoc, která si na velmoc chce aspoň hrát, nemůže dovolit,“ připomíná význam Krymu Procházková.

Poloostrov je ale klíčový i pro Ukrajinu, která jeho dobytí vnímá mimo jiné jako symbol porážky Ruska. Její výchozí pozice je ovšem komplikovaná. „Já si pořád myslím, že vojensky získat Krym je, nechci říct nereálné, protože nereálné není skoro nic, ale bude to krajně obtížné. Už jen proto, že získáváte území, kde vám většina obyvatel není nakloněna,“ poukazuje.

Ani jedna ze stran si nepřipouští možnost ztráty Krymu, kdo se jej zmocní, ukáže až čas. „Obávala bych se nějaké vize toho, jak bude vypadat svět po válce na Ukrajině, na Blízkém východě, protože konec těch válek je naprosto v nedohlednu,“ uzavírá Petra Procházková.

Více podrobností o adaptaci ruské ekonomiky na sankce, Putinově zdravotním stavu a politických alternativách současného režimu si můžete poslechnout v záznamu celého rozhovoru. Moderuje Barbora Tachecí.