Pterosauři žili v koloniích
V severozápadní Číně byla objevena vůbec první vejce pterosaurů, která zkameněla v trojrozměrném stavu. Unikátní naleziště navíc vypovídá o tom, že pterosauři hnízdili hromadně – stejně jako někteří dnešní ptáci.
Fosilní nálezy létajících plazů pterosaurů (ptakoještěrů), kteří měli lehké kosti, jsou všeobecně velmi vzácné. O jejich chování a populacích tak máme jen málo informací. Ještě vzácnější jsou ale jejich vejce – až dosud byla objevena jen čtyři, která se navíc během fosilizačního procesu zploštila do dvourozměrné podoby. Nepříznivou situaci nyní vylepšilo jediné naleziště, které se nachází jižně od pohoří Ťan-Šan v čínské autonomní oblasti Sin-ťiang.
Paleontologové tu objevili pětici trojrozměrných pterosauřích vajec, z nichž některá jsou téměř kompletní. Promáčkliny jejich povrchu naznačují, že byla poměrně pružná. Před okolním prostředím je chránila tenká vápenatá skořápka spolu s pod ní ležící silnou měkkou membránou. Je také pravděpodobné, že rodiče svá vajíčka zahrabávali do písku na březích dávného jezera, aby je chránili před vysycháním. Mikrostruktura skořápek, kterou vědci studovali skenovací elektronovou mikroskopií, je podobná měkkým vejcím některých moderních hadů.
Stejně významný objev jako pětice vajec jsou i kostry přibližně čtyřiceti potenciálních rodičů vajec – samců a samic pterosaurů dosud neznámého druhu Hamipterus tianshanensis. Celkový počet jedinců na nalezišti však bude mnohem vyšší – řádově ve stovkách. Naznačuje to, že přinejmenším někteří pterosauři stejně jako například mořští ptáci terejové hnízdili v obrovských koloniích. Tato kolonie však měla smůlu - analýza sedimentů naznačuje, že pterosauři a jejich vejce zahynuli při masivní bouři, která se nad nimi přehnala asi před 120 miliony lety v období spodní křídy.
Kromě toho, že hnízdili v koloniích, víme o pterosaurech Hamipterus tianshanensis také to, že u nich existovala pohlavní dvojtvárnost. Všechny nalezené lebky měly jakýsi kostěný hřeben. Vyskytoval se ve dvou různých formách, které se lišily velikostí, tvarem i robustností, a s největší pravděpodobností tedy patřily samcům a samicím stejného druhu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
