Pterosauři startovali skokem

Pterosauři nebo také ptakoještěři byli současníky dinosaurů a spolu s nimi vyhynuli před 65 miliony lety. Fosílie těch největších, kteří byli vysocí jako dnešní žirafy, jsou nekompletní, ale vědci odhadují, že tito pterosauři mohli vážit víc než půl tuny. Dokázali by s takovou váhou vůbec létat? V roce 2009 japonští a francouzští výzkumníci došli k závěru, že pták těžší než 41 kg by měl velké problémy udržet se ve vzduchu. Kritici této studie tvrdili, že pterosauři měli zcela jinou anatomii než ptáci a nelze je s nimi srovnávat. Počátkem letošního roku se však objevil podobný verdikt – kanadský paleontolog Donald Henderson zveřejnil studii, podle které největší pterosaurus Quetzalcoatlus northropi nikdy nelétal, jeho křídla během evoluce ztratila svou původní funkci a pterosaurus se o ně jen opíral při chůzi.

Kontroverzní teorii o nelétavých pterosaurech teď vyvrací nová studie. Mark Witton z University of Portsmouth a Michael Habib z pittsburgské Chatham University studovali vzácný fosilní materiál a zjistili, že některé kosti pterosaurů jsou nejméně dvakrát silnější, než by se dalo očekávat u ptáků podobné velikosti. Naznačuje to, že pterosauři nestartovali tak jako ptáci jenom ze zadních nohou, ale odráželi se jak nohama, tak křídly.

Vědci také došli k závěru, že udávané rozměry pterosaurů jsou poněkud nadnesené. Místo výšky 6 metrů s rozpětím křídel 12 metrů a váhou přes půl tuny byli ti největší vysocí „pouhých“ 5 metrů, rozpětí jejich křídel se pohybovalo kolem 10 metrů a váha činila 200 až 250 kg. Na létací svaly přitom připadalo úctyhodných 50 kilogramů. S takovými parametry vypadá možnost, že se pterosaurus prostě odrazil, vzlétl a uletěl dlouhou vzdálenost (podle jiné letošní studie to bylo až 16 000 km), už zcela realisticky.

Zdroj: ScienceDaily, NewScientist, ScienceNow, PLoS ONE