Psycholog: Nejdřív euforie, pak heroismus. A teprve potom lidem dojde, jak je tornádo zasáhlo
Co přesně se jim přihodilo, může lidem z Hodonínsku, kudy se prohnalo tornádo, dojít až později, upozorňuje Štěpán Vymětal, expert ministerstva vnitra na oblast psychologie mimořádných událostí. „Na začátku mohou mít pocity euforie z přežití. Následně je komunita v takzvané heroické fázi, kdy si lidé pomáhají, jsou nabití energií. Ale postupně dochází k poklesu. A až budou práce udělány, tak jim to začne docházet,“ nastiňuje psycholog, co teď lidé možná prožívají.
Psycholog vysvětluje, že média zastihla lidi z obcí zasažených tornádem v prvních dnech právě ve fázi prožívání, kdy sami mluvili hlavně o tom, jak si pomáhají a jak si navzájem zachraňovali životy.
Čtěte také
„Může se nám zdát, že jsou citově odstřižení, ale to je normální reakce v prvních hodinách a dnech – to odštěpení od emocí. Je to sebezáchovný princip psychiky.“
„Později se ale začíná racionalita znovu zapojovat, lidé si uvědomují souvislosti. A proto je důležité pomoc nejen materiální, ale i psychickou rozkládat na delší období,“ vzkazuje psycholog s tím, že lidé zasažení tragédií by si měli s co největší možnou rozvahou naplánovat svůj život v dalších týdnech a měsících.
„To znamená dbát na svoje základní potřeby, pravidelně jíst, dodržovat pitný režim, snažit se dostatečně spát nebo alespoň odpočívat, i když nemohu třeba usnout. Zkrátka střídat aktivitu s odpočinkem. Komunikovat. Sdílet s druhými.“
Až se práce zastaví
Obdobnou zkušenost přímo z místa tragédie má Veronika Slavíková, která je administrátorkou charitních webů diecézní Charity Brno, jejíž rodině poničilo tornádo dům v Lužici.
Čtěte také
„Lidé se vrhli do aktivity, do snahy to řešit. Čím větší sociální vazby, tím větší možnost zapojit se do likvidace škod – a myslím, že tím to lidé zvládají lépe. Jsou veselí, nastartovaní na to pustit se do práce,“ popisuje první dny na jihu Moravy, která platí za jeden z nejvíce religiózních regionů v Česku.
„V té akutní fázi jsem nezaznamenala, že by se lidé obraceli na Boha nebo na nějakou pro ně vyšší sílu, která to dopustila. Domnívám se, že tato část přijde, až uplyne nějaký čas, aktivita povolí, bude se čekat na materiál, na řemeslníky. Tak se teprve lidé začnou zabývat svou situací i z jiných úhlů. A to bude otázka následné, dlouhodobé péče,“ myslí si Slavíková a konkretizuje:
„Viděla jsem lidi, kteří zpočátku vypadali, že to zvládnou dobře. A po pár dnech, kdy byla odklizena největší část té spouště, když se mělo řešit, co dál a jak to všechno zase vybudovat, tak zůstali bezmocní. Skoro paralyzovaní. Nevěděli, odkud začít. Bylo toho prostě příliš mnoho.“
Čtěte také
K tomu, aby společnost nezapomněla, že tragédie dolehne na zasažené lidi až se zpožděním, vyzývá také psycholog Vymětal. „Přímo v krizi jsou Češi vynalézaví, pružní, vzájemně si pomáhají, rychle reagují. Ale musíme myslet na otázku dlouhodobé podpory,“ říká s tím, že k pružnosti Čechů patří i to, jak rychle se dokážou zapojit do sbírek pomoci.
„Pomáhá nám proti bezmoci, že se můžeme spolupodílet na obnově a pomoci druhým.“
Čtěte také
Jak se připravit na výjezd, když chceme pomáhat v místě přírodního neštěstí? Co si sbalit? Nejen to se dozvíte v debatě Vertikály, kterou moderuje Eva Hůlková.
V první části Vertikály uslyšíte o tom, že výtěžek Cyrilometodějských oslav podpoří lidi zasažené tornádem a že omezení sociálních služeb v pandemii dopadlo nejvíc na nejpotřebnější. Mluvit se bude o pravoslavném svátku Vidovdan a pozveme vás na festival asijské hudby Eastern Tunes. Moderuje Adam Šindelář.
Související
-
Tornádo na Moravě je náhoda, nesouvisí to s klimatickou změnou, uklidňuje bioklimatolog Žalud
„Se stejnou pravděpodobností by se mohlo vyskytnout, i kdyby neprobíhala klimatická změna,“ zdůrazňuje bioklimatolog z Mendelovy univerzity Zdeněk Žalud.
-
Střechu vítr zachytí jako první. Při tornádu se schovejte co nejníž – do suterénu, radí meteorolog
„Pokud by člověk zůstal v blízkosti tornáda venku, tak jsou ve vzduchu poletující předměty, které mohou způsobit zranění. Lepší je schovat se v domě co nejníže.“
-
Farářka Sandra Silná: Vize pro naději. Dostali jsme šanci chovat se k sobě ohleduplněji, empatičtěji
Sounáležitost je už roky součástí života brněnské farářky Církve československé husitské Sandry Silné. Kde je ona, nejsou sousedé cizí lidé.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
