První leden jako začátek roku
Přestože 1. leden stanovil jako začátek roku už juliánský kalendář v roce 45 př.n.l., v pozdějších dobách byl začátek roku posouván na jiné dny. K 1. lednu jako prvnímu dni nového roku se vrátily některé národy relativně nedávno.
Antický Řím měl jasno v mnohém, ale v kalendáři panoval zmatek. Jak napsal Voltaire: „Římští vojevůdci vyhráli většinu svých bitev, ale nikdy nevěděli, kterého to bylo dne.“ Rok začínal prvního dne měsíce zasvěceného bohu války Martovi, tedy v březnu, a měl jen 355 dní. Reformu chaotického římského datování nařídil Julius César v roce 46 př.n.l.. Nový kalendář vypracoval tým učenců vedený Sosigenem z Alexandrie. Ti také určili za začátek roku první den měsíce zasvěceného bohu Janusovi, tedy v lednu. Bůh Janus měl ve svém rezortu kromě jiného i dveře, brány a vůbec počátky věcí a událostí. Počátek roku mu tedy plným právem patřil.
Řím začal měřit čas podle nového tzv. juliánského kalendáře 1. ledna roku 45 př.n.l.. Tímto kalendářem se dodnes řídí Berbeři v severní Africe a čas podle něj měří i mniši v klášteřích na řecké hoře Athos.
K zahájení roku v měsíci březnu tíhly mnohé národy. Spojovaly nástup nového roku s radostnou událostí jarního slunovratu. Křesťanská středověká Evropa zhusta zavrhla počátek roku podle juliánského kalendáře a navázala na pohanskou tradici březnových Nových roků. Za počátek roku byly vybírány březnové dny významné z hlediska křesťanské víry. A tak začínal v mnoha zemích nový rok 25. březnem, kdy křesťané slaví Zvěstování Páně. V tomto dni oznámil archanděl Gabriel panně Marii, že se jí narodí syn Ježíš.
Rok začínal 25. března například v Anglii. A tak je poprava krále Karla I., která proběhla 30. ledna 1649, v dobových parlamentních záznamech uvedena s datem 1648. Lednové datum patřilo do starého roku, protože rok končil o bezmála dva měsíce později. V Británii a britských koloniích začínal rok dnem Zvěstování Páně až do roku 1752. Výjimkou bylo Skotsko, které přešlo na Nový rok 1. ledna už v roce 1600.
Rok býval zahajován také 1. března, o Velikonocích nebo o Vánocích. První leden přijaly za začátek roku mnohé evropské země až s nahrazením juliánského kalendáře za dokonalejší gregoriánský. Pro křesťanský svět nepředstavovalo navrácení začátku roku na prvního ledna nepřekonatelný problém, protože na tento den připadá jiný významný svátek - Obřezání Páně. Pro křesťany má obřízka Ježíše velký symbolický význam, protože při ní byla poprvé prolita Ježíšova krev.
Zvukovou podobu tohoto článku můžete slyšet v historickém magazínu Zrcadlo, který měl premiéru 31.12.2010.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
