Průšvih Italů je, že nezachytili svého koronavirového pacienta nula a zakázali lety do Číny, myslí si analytička Zlámalová

koronavirus - roušky - epidemie
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy koronavirus - roušky - epidemie

Je vláda, a tedy i Česko připraveno na epidemii koronaviru? Jsou zavedená opatření dostatečná, nebo ne? Hosté debaty u kulatého stolu hodnotili i poslední data naší ekonomiky. 

K debatě usedli (zleva) Lenka Zlámalová, Milan Znoj (v popředí), Apolena Rychlíková, Petr Honzejk a moderátor Petr Schwarz

Únorový schodek státního rozpočtu stoupl na 27,5 miliardy korun, což je nejhorší výsledek od roku 1993. Poslední čísla statistiků samozřejmě nesouvisí s koronavirem, což připomíná i analytička týdeníku Echo Lenka Zlámalová. „Pokud ale přijde nějaký velký propad nebo ekonomická krize, což se očekává, tak mít schodky v době prosperity není nic dobrého. Tato debata je možná důležitější než hovory o tom, jestli máme dost roušek.“

Když se ale Zlámalová podívá na okolní země, „tak jsme na krizi, pokud jde o velikost státních dluhů, docela dobře připraveni. Máme veřejné finance v přebytku, přestože je tady i ten schodek. Přestože (premiér) Andrej Babiš (ANO) vyházel spousty peněz nesmyslným způsobem. Ale je to velký rozdíl mezi námi a třeba Itálií, která bude mít velikánský problém v hospodářství,“ myslí si.

Na vše se připravit nedá

V tuto chvíli se už i dá komentovat, jestli Česko bylo na příchod koronaviru připraveno, nebo ne. Politolog Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Milan Znoj si myslí, že se nikdy nejde připravit 100%.

„Nikdy se nedá připravit úplně na všechno, ale s jistým nebezpečím je potřeba počítat a pak reagovat… Vláda jednala nejdřív opatrně, ale pak docela rezolutně a restrikce tady nastupují v závislosti na tom, jak se (epidemie) šíří v Evropě… Podle mě vláda rozhoduje docela racionálně,“ myslí si Znoj. 

„Já bych byl kritičtější,“ navazuje na ostatní komentátor Hospodářských novin Petr Honzejk. „Připravit se samozřejmě dá jen na to, co víte, jak vypadá, ale podívejte se na Jižní Koreu, která má zkušenosti s epidemií SARS z roku 2003. Tam je totiž smrtnost pod 1 %, zatímco v kontinentální Čína má 4 % a víc má i Itálie. Korejci totiž byli schopni otestovat statisíce lidí a poskytnout jim adekvátní péči už v zárodku nemoci.“  

Chybí pořádný plán   

Honzejk by si prý představoval, že reakce vlády bude systematická, ne že se tady bude jen reagovat na dění ad hoc. „Víme o ženě, která má problém, tak se jde nechat otestovat sama, protože ji odmítne Státní zdravotní ústav a hygienici. Babiš vyzve lidi, aby nejezdili kamkoli do Itálie, i když problémy jsou koncentrované ve čtyřech regionech na severu. Je to jakási předběžná opatrnost, ale je otázka, jak se to pak potkává s tím, jak se u případu této ženy lékaři zachovají.“

Komentátor nechápe, proč se před diváky nejede světový pohár v biatlonu, a stejně se nepřistoupí k podobným hromadným akcím. „29. března tady budeme mít pražský půlmaraton, což je akce počtem lidí srovnatelná, ale neslyšeli jsme o tom (z úst vlády) vůbec nic, takže se to všechno řeší ad hoc.“

Případ ženy, která se vrátila z Lombardie, která ale nebyla pro hygienu rizikovou oblastí, nenechává v klidu ani Zlámalovou. „Selhání jako u paní, co se ničeho nedomohla na hygieně nebo u svého lékaře, protože úředníci postupovali jako idioti, máme docela málo. Jen proto, že se vrátila z regionu Trento. Každý, kdo se podívá na mapu, uvidí, že je to na hranicích… Měla přijít pružnější reakce.“

Zlámalová se reakce vlády na koronavirus bála. „Vzhledem k tomu, jakou vládu máme, tak jsem se bála, co se bude dít. Navíc zvyklou populisticky reagovat na poptávku ve společnosti. Ale reakce byla v zásadě uměřená, kromě toho selhání hned na začátku.“  

Itálie nemá pacienta nula

Připomíná, že Itálie nemá svého pacienta nula. „Neví, kdo to tam zatáhl. Taky se v té souvislosti často mluví o chybě, protože neměly být zrušeny přímé letecké linky z Číny do Milána, protože Číňané začali létat přes Dubaj a už nad nimi nikdo neměl kontrolu.“

Itálie je po Francii druhou turisticky nejatraktivnější zemí světa. Do toho přišly prázdniny a lidé, co jezdí do Itálie lyžovat. „Rozhodně se to nedá svést na to, že by snad měl být míň civilizovanou společností. Naopak, tyto regiony patří k nejvyspělejším Evropy. Průšvih je v tom, že nechytili ten začátek… Taky se to bohužel začalo šířit přes nemocnici. Proto je tak dobrý krok u nás, že sanitky nedopravují nemocné do špitálu, ale přijede sestra, a když je nákaza potvrzena, tak se to řeší dál.“ 

Redaktorka webu Alarm Apolena Rychlíková přidává i svůj postřeh, a to, jak jsou na nemocné připraveny naše krajské nemocnice. „V posledních letech totiž bylo vyměněno snad celkem šest jejich ředitelů… Je otázka, jestli za lidi, kteří to budou schopni zvládat stejně jako předchůdci… Mám ale pocit, že se tady všechno přehání.“

Jak pak hosté u kulatého stolu Plusu hodnotí zákaz shromažďování většího počtu lidí? Honzejk by si představoval, že se zruší všechny akce, u kterých se předpokládá víc než, řekněme, tisícovka lidí. „To je systémové, předvídatelné. Taková Velká Británie zveřejnila čtyřbodový plán, jak se bude podle vývoje situace postupovat, a všichni vědí, co se dá očekávat… Víc systematičnosti bych si dovolil od vlády poptávat taky,“ dodává komentátor Hospodářských novin.  

Jak je vážná hrozba nové migrační vlny do Evropy nebo dopad slovenských voleb na českou politickou scénu? Ptá se Petr Schwarz.

Spustit audio

Odebírat podcast

autoři: Petr Schwarz, Věra Luptáková|zdroj: Český rozhlas

Související