Průběžné preference

19. prosinec 2007

Logo|foto:Český rozhlas

STEM předvánočně naděloval preference. Sociálním demokratům připadlo od občanů třiatřicet procent, ODS dostala pod stromeček o devět procent méně. Politici tyto průběžně zveřejňované sondy do veřejného mínění vesměs bagatelizují a správně připomínají, že důležité jsou volby. Současně ale preference analyzují. Těší je, když popularita jejich strany roste a pokud naopak klesá, jsou z toho mrzutí a hledají příčinu.

Tou nemusí být objektivní vývoj ekonomiky anebo růst či pokles životní úrovně. Stejně tak popularita reaguje na nějaký čerstvý skandál, pokud se rozmazává v médiích. Rozmar veřejného mínění je teď koncem roku skutečně nápadný. Před měsícem na tom byla ODS o půl procenta lépe, v říjnu ovšem o čtyři a půl procenta vyhrála ČSSD. Průzkumy připomínají houpačku, a tak je obtížné vypozorovat nějaký trend. Sociologové k výzkumům pravidelně přikládají návod k použití. Ten není nepodobný příbalovým letákům k lékům, ve kterých se píše o kontraindikacích. Podobně jako většina pacientů nečte, co se píše o pilulkách, nestuduje většina občanů ani metodiku sociologických průzkumů.

Vliv těchto anket na veřejnost je větší, než by být měl, a protože to politici vědí, mají sklon podle vývoje preferencí korigovat své politické záměry a kroky. Jinak řečeno - politické preference nejsou pouze monitoringem toho, jak si politické strany u veřejnosti stojí. Preference politiku také ovlivňují. Ve snaze naklonit si veřejné mínění mají politici tendenci odložit nepopulární opatření na jindy a upřednostnit kroky, kterým se bude tleskat. Říká se tomu také populismus. Čísla STEMU sotva zůstanou bez odezvy.

autor: iho