Proti střídání času se ozývá hlasitá menšina, říká Sitar. Změna dělá lidem problém, oponuje Bendová
Evropská komise navrhuje, aby se k 31. březnu 2019 ukončilo povinné střídání času. Činí tak v reakci na veřejnou konzultaci, v níž se naprostá většina ze 4,6 milionu občanů Unie, kteří se do ní zapojili, vyslovila pro zrušení přechodu na letní čas.
Podle kardiologa Jana Sitara ale v anketě hlasovalo příliš málo lidí, v Česku to bylo zhruba půl procenta populace. „Ozývají se zvláště ti, kterým to vadí, tedy taková hlasitá menšina. Myslím ale, že většina občanů není pro úpravu časomíry,“ soudí internista.
Ondřej Konrád: Víc času na debatu o času. Letním

Leckdo si jistě bude ještě pamatovat na pana Pecku, který v 90. letech všemožně usiloval o zrušení letního času.
Střídáním času se prý prodlužuje doba pro tělesnou aktivitu a vystavování se ultrafialovému záření, což napomáhá ke snižování škodlivých tuků v krvi, její srážlivosti a klesá i hladina kyseliny močové a krevního cukru.
„V létě se lepší stav diabetiků, v zimě se horší. Dobrá látková výměna je prevencí cévních a srdečních nemocí. V této souvislosti je celková úmrtnost nejnižší v srpnu a v září, nejvyšší v zimních a předjarních měsících,“ upozorňuje s tím, že střídání času může úmrtnost pozitivně ovlivňovat.
Kvůli jednomu procentu lidí, kteří mají objektivní zdravotní potíže, nebude trpět celá populace tím, že se změní kardiovaskulární úmrtnost.
Jan Sitar
„Práce svalů a dobré osvětlení také zvyšuje hladinu endorfinů a encefalinu v mozku. Proto je úžasné, když v létě po zavedení letního času vstaneme o hodinu dříve. Pozitivně nás to naladí, působí to proti depresím, chrání proti stresu a omezuje sklon k požívání alkoholu a drog,“ tvrdí lékař.
Co ale radí zhruba devíti procentům lidí, kteří mají se střídáním času problém? „Za prvé je to během několika týdnů přejde. A ti, kteří mají velké problémy, mohou použít různé léky, sedativa, betablokátory, nebo si upravit denní režim,“ radí Sitar.
Letní čas stojí peníze
Se střídáním času má potíže pětina lidí. Civilizovaná společnost je musí chránit, tvrdí Svoboda

Má se zachovat střídání letního a zimního času, nebo je lepší zůstat u jednoho z nich? V anketě pořádané Evropskou komisí a Evropským parlamentem se k tomu vyjádřilo přes 4,5 milionu lidí, což je rekordní účast.
Podle Zdeny Bendové z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy ale kardiovaskulární úmrtnost ovlivňují sezónní, nikoli časové vlivy. „Změna je to, co vytváří problém. Každý z nás to cítí, pokud přelétá přes časová pásma. Lidé, kteří pracují na směny, přesně vědí, co znamenají nabořené cirkadiánní hodiny,“ zdůrazňuje.
Na jaře je problémem i spánková deprivace kvůli zkrácení doby spánku o hodinu. „Žijeme ve světě, ve kterém je produktivní populace trvale spánkově deprivovaná a už tak to má napnuté. Když ještě začneme manipulovat s časem a dobou spánku, tak tomu nasazujeme korunu,“ podotýká vedoucí skupiny fyziologických adaptací a biorytmů.
Pokud to vadí byť 1 % lidí, neřkuli 10 %, je rozumné jim ulevit. Ekonomicky je neopodstatněné střídání času zachovávat.
Zdena Bendová
Střídání času prý bylo zavedeno především z ekonomických důvodů a Bendová tak nesouhlasí se Sitarovým tvrzením, že od počátku šlo i o zdravotní hledisko.
„Nedávno jsem narazila na americkou studii, která spočítala ekonomickou ztrátu v prvním týdnu po přechodu na letní čas – byla to minimálně devítimístná cifra. Lidé jsou unavení, nevyspalí, málo výkonní a podráždění. Citlivější lidé si dost často berou dovolenou, aby se s tím srovnali,“ uvádí Bendová.
Související
-
Miloš Šenkýř: Měření času by mělo být jednotné napříč Evropou
Evropská unie se má přednostně zabývat zásadními záležitostmi - a u věcí méně důležitých být zdrženlivější.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka


Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.