Propusťme polovinu státních zaměstnanců, žádá Otevřeme Česko. I hasiče a záchranáře? ptají se Zelení

„Zločinný rozpočet,“ tak nazval aktuální podobu návrhu rozpočtu na příští rok z pera ministryně Aleny Schillerové (hnutí ANO) poslanec Vít Rakušan (STAN). Vadí mu především to, že návrh schodku neúměrně zatíží příští generace. „Reálné spoření v tom návrhu nenajdete. Jen se uměle se navýšily příjmy státního rozpočtu na příští rok,“ kritizuje.

Čtěte také

Zákaz spalovacích motorů po roce 2035? S evropskou direktivou nesouhlasíme, shodují se zástupci stran

Velikost státního dluhu vadí i Pynelopě Cimprichové z hnutí Švýcarské demokracie. Ne vše přitom podle ní lze svádět na pandemii koronaviru. „Minimálně 150 miliard z toho deficitu nesouviselo vůbec s covidem. Jen se využila ta situace. Peníze se zneužily na jiné věci, které nebyly vůbec potřeba,“ je přesvědčená.

Úspory v rozpočtu lze podle kandidátů v nadcházejících volbách hledat na různých místech. Jedním z nejexponovanějších jsou mzdy státních zaměstnanců. Hnutí Otevřeme Česko například plánuje propustit polovinu úředníků.

„Celý minulý rok jely instituce, ať to byla ministerstva nebo ostatní úřady, na střídačku. A jestli tedy budeme vycházet z toho, že ten rok jsme nezískali žádný pracovní dluh, znamená to, že se nic nestane, pokud by tam byla jen polovina lidí,“ věří Jakub Olbert, lídr pražské kandidátky tohoto hnutí, a dodává:

„Zvykli jsme si neuvěřitelně rozhazovat. A teď neumíme zatáhnout za brzdu.“

S tím v zásadě souhlasí i Rakušan (STAN). Tomu vadí především nárůst rozpočtů jednotlivých ministerstvech: „Jen zastropování výdajů na současné výši uspoří nějakých šedesát až osmdesát miliard korun na příští rok.“

Čtěte také

Vyrovnaný rozpočet už v příštím roce, slibuje Kubín (Prameny). To se nedá, oponuje Kupka z ODS

Před plošným propouštěním státních zaměstnanců ale varuje Michal Berg, spolupředseda strany Zelených.

„Jde i o ostatní státní zaměstnance jako zaměstnance škol, hasiče a záchranáře. To znamená, pokud bychom jich polovinu propustili, dostali bychom se do velkých problémů. V loňském roce jsme viděli, že právě na těchto lidech stojí kvalita našeho života. Stejně tak, pokud budeme podfinancovávat nebo propouštět v orgánech, které mají chránit životní prostředí – jako je inspekce životního prostředí –, tak to bude dopadat tak, jako dopadla Bečva. Potřebujeme kvalitní veřejné služby. A potřebujeme kvalitní lidi,“ říká Berg.

Nulové emise

Zákaz spalovacích motorů do roku 2035. Tak zní plán Evropské unie. „Předpokládám, že je to kvůli uhlíkově stopě. Ale kolika procenty je Evropa vinna na těchto emisích?“ ptá se Olbert (Otevřeme Česko) a dodává:

Čtěte také

Expert: Emise škodlivého oxidu dusičitého je v Praze nad limity. Stále tu jezdí auta z Dieselgate

„To nařízení nemá vůbec smysl. Začínáme vyrábět elektroauta, která budou poháněna elektrickou energií. Tu ale neumíme vyrobit, aniž bychom nespalovali uhlí nebo biomasu.“

Cimprichová (Švýcarská demokracie) se navíc obává o bezpečnost takových aut: „Auto vám začne z ničeho nic hořet a hasiči nejsou schopni ho uhasit. To se u normálních aut se spalovacími motory neděje.“

S koncem spalovacích motorů nemají problém Starostové. Vadí jim ale pevně stanovené datum. „Můžeme k tomu mít jakýkoliv emocionální vztah, ale ať se nám to líbí, nebo ne, rozhodne trh. Jen pevný termín na rok 2035 je pro naši ekonomiku a skladbu obyvatelstva příliš ambiciózní,“ vysvětluje Rakušan.

Čtěte také

Vyrovnaný rozpočet už v příštím roce, slibuje Kubín (Prameny). To se nedá, oponuje Kupka z ODS

„Mě trochu mrzí, že se z celé klimatické problematiky vytáhl jeden problém. A udělalo se z něj nové pomazánkové máslo, žárovky nebo tuzemský rum – zkrátka nástroj boje s Evropskou unií. Klimatická krize je věc, která je zásadní problém dneška. Sami vidíme povodně, sucha, požáry ve Středozemí,“ připomíná extrémní projevy počasí v letošním roce Berg a dodává, že evropská dohoda o snižování emisí obsahuje mnohem více bodů než jen zákaz spalovacích motorů.

Automatizace a robotizace

Pracovních míst je v současnosti v Česku více než nezaměstnaných, hlásí podniky i statistický úřad. „V Evropě se stala ta věc, že máme volný přístup na evropský trh. Takže evropský trh vysává naše zaměstnance. A my potřebujeme zaměstnance dále z východu. Ale bohužel dále na východ už je hranice, kde nám zaměstnance nepropouští kvůli vízové politice,“ vadí Olbertovi.

Čtěte také

Středula o mzdách: Mluvíme o zemi pro budoucnost, ale český zaměstnanec žije ještě v minulém století

Podle Cimprichové nicméně cizinci nejsou řešením aktuální situace na trhu práce. „Nevím, z jakého důvodu máme mít čtyřicet procent vysokoškoláků. Máme tam například genderová studia, spousta lidí je v takových zajímavých oborech, jako jsou evropské hodnoty nebo studium totalitních režimů. Výukový systém je u nás špatně nastavený. Místo abychom měli vysoké školy na genderová studia, která nepotřebujeme, dejme peníze na zdravotníky,“ navrhuje Cimprichová.

„Dejme ale také šanci pracovat lidem, kteří pracovat chtějí. Máme tady obrovský deficit v našich zdrojích – chybí nám dvacet tisíc míst ve školkách. Zejména ženy na rodičovské by chtěly školky stavět. Pokud bychom jim usnadnili vstup na pracovní trh, tak máme z velké části vyhráno,“ je přesvědčený Berg ze strany Zelených.

Přijetí zahraničních pracovníků se nebrání ani Rakušan. Považuje to ale jen za krátkodobé řešení problému. „Tím dlouhodobým je přece jen automatizace a robotizace výroby – strukturální změna naší ekonomiky, aby té manuální práce, na které se nám nedostává lidí, začalo výrazně ubývat. Bavím se tady o jednoduchých montážních pozicích v těch velkých výrobních halách, kterých máme v Česku opravdu hodně. To je to, co chceme změnit,“ uzavírá Vít Rakušan (STAN).

Poslechněte si celou předvolební debatu Tomáše Pancíře a jeho hostů. Dozvíte se také, proč by měli ekologičtí zemědělci dostávat vyšší dotace, nebo která strana uvažuje o zvyšování některých daní.