Zákaz spalovacích motorů po roce 2035? S evropskou direktivou nesouhlasíme, shodují se zástupci stran

Vladimíra Vítová (Aliance národních sil) zákaz prodeje aut s naftovými a benzínovými motory po roce 2035 odmítá.

Předseda Koruny České Špaček tvrdí, že už teď se ví, že spalovací motory mají za celou dobu své životnosti zhruba stejnou uhlíkovou stopu jako elektromobily. „Proto toto rozhodnutí považujeme za nešťastné.“

Čtěte také

Důchody, schodek, daně, chudoba. V jakém stavu předává vláda ekonomiku země? A co je třeba řešit?

Zástupce Přísahy Pelc se obává, že se Evropa regulací prodeje spalovacích motorů „střílí do vlastní nohy“ a ptá se: „Jsou cíle, které si EU dává, splnitelné? Opatření chápeme, ale bude to stát moc peněz, proto bych v tomto váhal.“

Sehnal z Aliance pro budoucnost preferuje hybridní motory. „Protože nechci jet do Chorvatska pět dnů a každých 200 kilometrů nabíjet. Umím si představit, že jedu s hybridním motorem po městě na elektřinu a do Chorvatska za benzín. Také elektřina je dnes třikrát dražší, než bývala, takže je otázka, co bude levnější.“

Zástupce komunistů Dolejš vysvětluje, že budoucnost alternativních pohonů je otevřená a nelze proto plošně cokoliv diktovat. „Elektromobilita není zdaleka domyšlena. Očekávám, že se nejen Česko bude tomuto trendu silně bránit.“ 

Rozpočet? Omezovat, zeštíhlovat, škrtat

Komunista vyzývá, aby bylo při plánování dalšího státního rozpočtu přihlíženo, na co budou peníze použity a jakou roli budou mít v plánu konsolidace veřejných financí. „Vláda nemá dlouhodobou představu finanční politiky, spíš se rozvíjí dluhová spirála. Snižování stávajícího státního dluhu je ale na pět, minimálně šest let,“ upozorňuje Dolejš.

Aliance budoucnost chce zásadně zeštíhlet stát a jeho náklady: „Ministerstvo orby mělo 46 zaměstnanců v době, kdy byly v Československé republice 3 miliony zemědělců. Dnes jich je 46 600 a na ministerstvu zemědělství sedí 6 tisíc úředníků. Je třeba pomoci soukromému sektoru, každý další rok by na tom rozpočet měl být o 100 miliard lépe,“ tvrdí Sehnal.

Čtěte také

Vyrovnaný rozpočet už v příštím roce, slibuje Kubín (Prameny). To se nedá, oponuje Kupka z ODS

Pelc (Přísaha) také zdůrazňuje potřebu analyzovat strukturu státního dluhu a dynamiku jeho vývoje. „To musíme zabrzdit a dostat se aspoň do situace, kdy dluh nenarůstá rychleji než hospodářství. Státní výdaje musíme směřovat do investic, nemůžeme je dávat na spotřebu.“

Zástupce monarchistů se obává, že v současné situaci není jiná možnost než přistoupit na krátké rozpočtové provizorium. „Zmrazit výdaje na přechodnou dobu, udělat velmi rychle inventuru, kde je možno výdaje omezit nebo seškrtat. Současná inflace je přímým důsledkem rozhazování peněz, které jde za současnou vládou,“ domnívá se Špaček.

Vítové (Aliance národních sil) vadí především enormní roční nárůst zadlužení, ve srovnání s ostatním unijními zeměmi. „Německo mělo meziroční nárůst dluhu 1,1 procenta, my máme 6,5 procenta. Problém naší vlády je, do čeho se peníze investují. Přesné číslo k rozpočtu vám teď ale nikdo neřekne, když nemá v rukou ministerstvo financí.“

8 fotografií

Zahraniční pracovníky?

V České republice aktuálně chybí přibližně 100 tisíc pracovníků. Je historicky nejvyšší poptávky pracovního trhu nad počtem lidí bez práce. 

„Rozhodně jsme proti migraci,“ ujišťuje Vítová (Aliance národních sil). „Řešením je mít aspoň průměr mezd EU, ale máme čtvrtinové, pětinové až desetinové. Jsme jen levnou montovnou a levnou pracovní silou, tak to fakt nevyřeší, že sem přivezeme migranty, kteří budou dělat za stejnou otrockou mzdu. A budeme mít ještě vyšší nezaměstnanost. Chceme systémovou změnu, ne migranty.“

Čtěte také

Důchod ve výši 10,5 tisíce by se platil z daní. Ministryni financí vadila finanční neudržitelnost

Špaček (Koruna Česká) oponuje, že jsou zde firmy, které uspěly v mezinárodním měřítku: „Nemluvme tedy o levných montovnách. Ale spousta firem skutečně nemá lidi. Nějaký chytrý systém přijímání pracovníků je na místě, ale musí být ohlídáno, aby nedocházelo k podvodům a aby příchozí pracovníci byli prověřeni a nepáchali tu nepravosti.“

Zástupce hnutí Přísaha souhlasí, že zahraniční pracovníci jsou potřeba. „Musíme vědět, koho si sem bereme a musíme upřednostňovat lidi z podobného kulturního prostředí a kvalifikované zaměstnance, nemohou to být jen lidé na manuální práce. Musíme také lépe hlídat nelegální zaměstnávání,“ doporučuje Pelc.

Podle šéfa Aliance pro budoucnost odhaduje, že chybějící pracovníky nezmění jakákoliv úřední metodika. „Je třeba udělat zásadní změnu: uvolnit soukromému sektoru, aby podnikal ve školství. Soukromá vzdělávací zařízení budou rychleji reagovat na potřeby trhu,“ předpovídá Pavel Sehnal.

„Jde o problém strukturální. Potřebujeme lepší vzdělávací systém, který nabídne víc profesí v souladu s trhem práce, je potřeba motivace mzdová, ale je také potřeba investovat do regionů, infrastruktury, lidé potřebují někde žít a bydlet. Systém pracovních povolení pro cizince musí být jednoznačněji regulovaný,“ konstatuje Jiří Dolejš (KSČM).

Celou debatu si můžete poslechnout v audiozáznamu, můžete se také podívat na videozáznam. Debatou provázel Tomáš Pancíř.