Propad popularity britské vlády nemá v historii obdoby. Pražský summit byl pro premiérku vítaným vytržením, říká sociolog Štětka

Akademik působící na univerzitě v Loughborough připomíná, že kabinet Trussové je složený z velmi tvrdých euroskeptiků a ona sama se ve vnitrostranickém hlasování stala premiérkou i díky své velmi hlasité opozici vůči Evropské unii.

Čtěte také

Adam Černý: Nová britská premiérka a dramatický propad popularity konzervativců

„Nedá se očekávat, že by ten svůj postoj změnila. Ohledně budoucích vztahů s Evropskou unií jsem skeptický,“ podotýká s tím, že Trussová si dává záležet na tom, aby k Unii nebyla příliš vstřícná.

Štětka zdůrazňuje, že Spojené království chce sehrávat významnou roli na globální politické scéně a být důstojným partnerem evropských států i velmocí. „Myslím si, že tento summit i celá ta myšlenka prezidenta Macrona je současné britské vládě sympatická,“ soudí.

Rozdíl v průzkumech veřejného mínění mezi konzervativci a labouristy dosahuje 30 a více procent.
Václav Štětka

Svou roli ale stále hraje rivalita mezi Francií a Velkou Británií. „Nemůže přiznat, že se připojuje k něčemu, co inicioval francouzský prezident. Myslím, že pro část britské politické elity i veřejnosti by to bylo obtížně stravitelné,“ dodává.

Pád konzervativců

Na domácí scéně se britská vláda podle Štětky dostává do kritické situace a propad její popularity nemá v moderní historii obdoby.

„Rozdíl v průzkumech veřejného mínění mezi konzervativci a labouristy dosahuje 30 a více procent. To bylo naposledy někdy v polovině 90. let, než došlo k drtivému vítězství labouristů ve volbách v roce 1997 a nástupu Tonyho Blaira, který následně vydržel ve funkci dalších 12 let. Podle řady komentátorů může dojít k něčemu podobnému,“ uvádí.

Čtěte také

Jan Fingerland: Britská monarchie a Židé

Propad popularity souvisí s představenou reformou daňového systému a s rozsáhlými škrty ve veřejných financích, které vyvolaly zemětřesení na finančních trzích. Trussová sice snižování daní avizovala, ale své plány nikdy plně nepředstavila a nyní od nich částečně ustupuje, alespoň pokud jde o snížení sazby pro nejbohatší příjmové skupiny.

„Očekávalo se, že v reakci na kritiku rozpočtu odvolá svého ministra financí, který je autorem těchto reforem. Toto neudělala, což vyvolalo další vlnu kritiky. S Kwasi Kwartengem spojila svou politickou budoucnost, je otázka, jaké další možnosti má. Možná se pokusí uklidnit veřejnost a stáhne některé další kontroverzní prvky reforem,“ uzavírá.

Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.