Pronájem mostu
Hned několik otázek vrtá hlavou Pražanům ohledně pronájmu Karlova mostu k firemní party francouzského módního návrháře: Proč radní souhlasili tak rychle, proč most pronajali tak levně a proč ho vůbec pronajali? Radní Prahy 1 sice odpovídají prostřednictvím mluvčího, ale nikdo ty odpovědi jaksi nebere vážně. Hlavně poté, co už pronájem kritizuje pražský primátor, ministr kultury, památkáři a řada politiků. Právně problém není. Louis Vuitton uzavřel smlouvu s Technickou správou komunikací a magistrát neshledal důvod nevyhovět žádosti, obsahující veškeré náležitosti.
Údajně tak učinil v dobré víře, že noblesní večírek na Karlově mostě Prahu proslaví. Smetánka má prý totiž z prestižní jízdy veteránů s cílem na Hradčanském náměstí pořídit dokumentární film. Kvůli tomu je ovšem třeba Karlův most vyzdobit. Má na něm vyrůst čtyři metry vysoká a tři sta metrů dlouhá konstrukce. Po dobu večírku pak nezbude, než z mostu vykázat turisty a domorodce, protože celebrity by si mejdan sotva užily v tlačenici. Kolem akce, jež se kvapem blíží, začíná být dusno. Karlův most totiž místo okázalých dýchánků spíše potřebuje restaurátory.
A ozývají se hlasy, že tato historická památka patří mezi věci, které prostě nejsou na prodej, a pronájem že je skandální. Magistrát má dnes věc pod mediálním tlakem posoudit znovu a je v prekérní situaci. Vypovědět smlouvu je trapné a obhájit ji před veřejností nemožné. Už když Louis Vuitton přišel se svým nápadem, měli mu radní slušně říct, že Karlův most není žádný Disneyland. Teď, když už má slavný návrhář pozvané hosty, zamluvené občerstvení a podle tvrzení bulváru i nasmlouvané vystoupení Madonny, se to bude vysvětlovat zatraceně špatně. Snad vezme za vděk jiným mostem.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
