Projev ruského prezidenta Vladimira Putina o aktuálních prioritách ruské zahraniční politiky
Když si ruský prezident Vladimir Putin před pár týdny vybral jako jedno ze dvou hlavních témat svého pravidelného poselství o stavu Ruské federace demografickou situaci v zemi, pro leckoho to možná bylo překvapení.
Putin však velmi dobře věděl, o čem mluví a nečekaný návrh, že každá matka dostane za druhé a další porozené dítě od státu vázaný příspěvek ve výši 250 000 rublů, které bude moci použít na pořízení důstojného obydlí, na dobré vzdělání pro dítě či na další podobné účely, ukazuje že vedení ruského státu považuje současnou porodnost za vskutku kritickou. Putin sám uvedl, že Rusů každý rok o téměř třičtvrtě milionu ubývá, že pokud by se stát nezačal o tento problém zajímat, mohli by Rusové během pár desítek let prakticky zmizet. Mimochodem, bývalý ruský ministr zahraničí a poté premiér Primakov soudí, že už v roce 2050 by počet Rusů mohl poklesnout z dnešních 145 milionů asi na polovinu.
Přirozený úbytek obyvatelstva nedokázala a zřejmě už nedokáže zastavit ani repatriace části 25 milionů Rusů, kteří žili či doposud žijí na území dalších bývalých svazových republik. Proto také jeden japonský novinář nedávno Putinovu zprávo o stavu federace označil za pohřební řeč nad ruským národem.
Uchylme se od možná zbytečně silných novinářských floskulí, ale rozhodně zůstaňme u čísel, která jsou velmi výmluvná. Průměrný věk ruských mužů od roku 1991 poklesl o 3,5 roku a v současné době se pohybuje kolem 57 let. V tabulce dlouhověkosti jsou tak Rusové na 122. místě v těsném sousedství Bangladéšanů a obyvatel rovníkové Afriky. Ve stejném období klesl i průměrný věk žen, ale ten alespoň o čtyři roky překračuje šedesátku.
Máme-li mluvit o příčinách tohoto skutečně alarmujícího vývoje, na prvním místě se vždy začíná mluvit o spotřebě alkoholu v zemi. Tento faktor totiž nezabíjí jen přímo, tedy v důsledku otrav nekvalitními lihovinami či následků chronického alkoholismu, ale také nepřímo - a je skoro jedno, zda jde o mnohem vyšší výskyt chorob srdce a krevního oběhu, mnohanásobně vyšší počet smrtelných pracovních úrazů než je zvykem v civilizovaném světě a také zvýšená frekvence naprosto zbytečných úmrtí, vyplývajících z opileckých hádek.
Uveďme další, skoro neuvěřitelná čísla z posledních patnácti let. V zemi zmizelo na 11 tisíc vesnic a 290 měst. Ohroženy jsou především severní oblasti země, které sovětský režim kdysi zprůmyslnil doslova za každou cenu, a to za cenu, již současný stát jednoduše nemůže platit. Jak uvádí list International Herald Tribune, v zemi, zejména v její větší části za Uralem, vznikají velké a obrovské oblasti zcela bez obyvatelstva. Právě na ty si hlavně na Dálném východě už brousí zuby Číňané, jejichž zatím ekonomické pronikání do příhraničních oblastí v povodí řek Amur a Ussuri a na tichooceánském pobřeží Ruska dnes už nedokáže stavit nikdo.
Z katastrofální demografické situace však vyplývají i další nebezpečí. Protože především islámské národy, žijící na území Ruska, naopak rostou, a to velmi výrazně, podle některých odhadů by už v roce 2030 byl každý čtvrtý občan Ruska muslim. Co to bude pro pravověrné Rusy se značným sklonem ke xenofobii znamenat už z hlediska psychologického, si jen těžko lze představit. V situaci, kdy i oficiální ruské statistiky uvádějí, že 75-80 % ruského obyvatelstva se pohybuje pod oficiálně stanovenou hranicí bídy, se ovšem nedá očekávat, že by se tento kritický vývoj v nejbližších letech nějak podstatně změnil.
Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci http://www.rozhlas.cz/cro6/audio/ Radio na přání
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.