Projekt Longwood kreslí mapy z dějin českých lesů

14. prosinec 2016
Okolní habrové a dubové lesy, kde roste velké množství hub

Proč mapovat vývoj lesů ve střední Evropě? Jaký typ dřevin u nás historicky převládal? Co to je a jaké poslání má projekt Longwood? Hosty Magazínu Leonardo byli Petr Kuneš a Péter Szabó z Botanického ústavu Akademie věd České republiky.

„Zajímá nás celkový vývoj středoevropských lesů za posledních 11 tisíc let,“ upřesnil záměr výzkumného projektu Szábó.

Předmětem zájmů vědců je nejen vývoj po ustoupení kontinentálního ledovce, ale i aktuální současnost. „Pohybujeme se v době, kdy se ve střední Evropě i na celém světě oteplilo, a to umožnilo vývoj lesů a ekosystému až do dnešní doby,“ dodal Kuneš.

Prvním významným milníkem pro vývoj lesů byl příchod člověka jako zemědělce do naší krajiny v období neolitu, tedy asi před 7500 lety. „Dalším velkým milníkem bylo období vrcholného středověku, kdy docházelo k osidlování okrajových oblastí naší republiky, což znamenalo změnu v mozaice krajiny, která se více odlesnila. Začala být ploškovitá, a to trvá až dodnes.“

„Zajímalo nás, do jaké míry byly rozšířené listnaté lesy, které jsou dnes velmi ceněné. V dnešní krajině dominuje smrk, který je upřednostňován lesnickým hospodařením, je vysazován a také mění krajinu,“ upozornil Kuneš.


K poznání té nejstarší historie českých lesů přispěl výzkum pylů. „Díváme se hlavně na sedimentární záznamy například z jezer nebo rašelinišť, které uchovávají informace mnoho tisíc let dozadu. Zajímají nás pylová zrna, která produkují rostliny i stromy, a ty se ukládají v sedimentálních záznamech. Na základě procentuálního zastoupení jednotlivých pylových zrn můžeme usuzovat na jejich zastoupení v krajině.“

Faktem je, že česká krajina byla vždy rozmanitá. „Například do nížin se v období neolitu začaly šířit teplomilné listnaté lesy, ale na horách už v té době dominoval smrk,“ popsal odborník.

Česká populace stromů má dokonce své přistěhovalce. „Třemi pozdními migranty do naší krajiny jsou buk, jedle nebo habr. Když sem přišli, tak z velké části mohli vytěsnit původní druhy,“ soudí Kuneš.

Péter Szábó vysvětlil, jakým způsobem odborníci při mapování historie krajiny postupovali. „Pracovali jsme na Moravě. Snažili jsme se využít takové historické prameny, které pokrývají celé území. Zpracovali jsme všechny urbáře, katastrální soupisy z 18. a 19. století, používáme také lesní hospodářské plány.“

Jak budou výsledky z projektu Longwood využity? „Vytváříme mapové podklady o tom, jak vypadaly lesy v určitých fázích naší minulosti. Můžeme také vytvářet vegetační mapy.“

„To už se mnohem lépe komunikuje s ostatními disciplínami i s veřejností, protože už vidí nějaký obrázek toho, jak si představujeme, že krajina vypadala,“ uzavřeli biologové Petr Kuneš a Péter Szábó.

Spustit audio
autoři:Veronika Paroulková, Ondřej Čihák
  • Věda