Prognózy plné pohrom

Ale zůstaňme na zemi: reálnější podobu, když už jsme u nákazy šířící se z amerického kontinentu, má pořád ještě virus finanční než ten chřipkový. Alespoň pokud jde o zdejší hospodářství. Mezinárodní měnový fond ve své poslední prognóze vidí jeho letošní perspektivu obzvlášť černě a předpovídá mu pokles růstu rovnou o tři a půl procenta. To je ještě o dvě desetiny víc než u krizí zmítaného Maďarska, na stejné příčce s tradičně špatně hodnoceným Chorvatskem a jen o jednu desetinu méně než Mezinárodní měnový fond předpovídá Estonsku. Důvody spatřují analytici fondu v prudkém poklesu německého hospodářství, největším odběrateli českého exportu. Dalším kamenem úrazu je struktura českého hospodářství, kdy se na jeho růstu podílí průmysl celou jednou třetinou, zatímco jinde v Evropě je tento podíl v průměru jenom čtvrtinový. A ještě ke všemu je zdejší průmysl orientován hlavně na výrobu aut, která prudce poklesne, jen co dojde šrotovné. Argumenty tohoto druhu se ale zrovna tak týkají i Slovenska, jehož hospodářství ovšem MMF předpovídá pokles jen o 2,1 procent. Tady hraje evidentně roli fakt, že se této zemi podařilo na začátku roku zavést euro. Nejlépe dopadlo v prognóze MMF Polsko s poklesem jen o sedm desetin procenta. Což je proto, že jeho hospodářství se vzhledem k velkému počtu obyvatel může opřít o domácí trh. Kdežto ČR své výrobky z 80 procent vyváží. Na opačném konci žebříčku je Litva s předpokládaným poklesem o 10 procent.

Kdyby se splnila prognóza MMF, narostla by v Česku nezaměstnanost na dvouciferné hodnoty a deficit veřejných financí by letos a napřesrok přesáhl 5 procent. Jak ČNB tak ministr Kalousek nicméně tvrdí, že je předpověď MMF přehnaně pesimistická. Na druhé straně je jasné, že trendy nevypadají dobře. Nedávno je analyzoval týdeník Ekonom a došel k závěru, že se ve zdejších bankách hromadí rizikové úvěry nebezpečným tempem: v únoru 2009 se jejich objem ve srovnáni s únorem v roce 08 víc než zdvojnásobil. Firmy evidentně zápasí s nedostatkem finančních zdrojů, což je ovšem podle týdeníku Ekonom způsobeno i tím, že zdejší bankovní úředníci nejsou schopni správně odhadovat rizika a radši prý zamítají víc žádostí o úvěry než míň.

Na tento rok budou ovšem muset být příslušné opravné rezervy na nesplácené úvěry zvýšeny v bankách dvoj- až trojnásobně. Počítá se totiž s tím, že by nesplácené úvěry mohly vzrůst až na 6 procent. Kdyby se vyhouply nad 10 procent a kapitálová přiměřenost bank, která je teď v průměru na 12 procent, klesla na 8 procent, začala by být hrozba bankovních bankrotů reálná i tady u nás.

Na druhé straně je fakt, že omezený objem českého vnitřního trhu nutí firmy mnohem častěji než jinde k ofensivnímu postupu. Malé a střední podniky se dávají dohromady a zkoušejí pronikat na trhy, na které by si dřív netroufly. Dosavadní expansivní přeborník ČEZ by naproti tomu mohl mít letos smůlu: sice šilhá po energetických firmách v Polsku, které by se koncem roku měly privatizovat přes burzu, ale politici už dali najevo, že budou zisk ČEZu, kde má stát kolem 70 procent akcií, potřebovat pro státní pokladnu.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .