Proč stavitel Josef Hlávka nepatří mezi sto největších Čechů?

02655336.jpeg
02655336.jpeg

Hlávkův most, Hlávkovy koleje, to si řada z nás vybaví v souvislosti s Josefem Hlávkou. Ale co dalšího o tomto staviteli, architektovi a především mecenášovi víme?

Když se uskutečnila anketa České televize, kdo patří mezi stovku největších Čechů, stavitel Hlávka se tam nevešel. Jaká škoda, takových výjimečných lidí v naší historii tolik není.

Ve Vídni, tehdejším hlavním městě rakousko-uherské monarchie, začal tehdy 29letý stavitel svou profesní dráhu. Je autorem skvostné budovy Opery, Radnice, Votivního kostela a řady dalších staveb. Atmosféra tehdy Josefu Hlávkovi přála, obrovský stavební rozmach města spolu s císařovým rozhodnutím zbourat městské hradby a vybudovat desítky veřejných a státních institucí, to byla skvělá příležitost pro stavitele, který se cítil být Čechem.

Narodil se roku 1831 v Přešticích, vystudoval klatovské gymnázium a po dalších studiích v Praze odchází na studia do Vídně, kde byla prestižní Akademie výtvarných umění. Vzápětí začíná jeho hvězdná vídeňská dráha, ale protože byl velkým vlastencem, vrací se do Čech.


Pořad připravila a moderuje Ivana Denčevová, literárně spolupracoval Hynek Pekárek, režii měl Michal Bureš. Hostem je historik dr. Marek Junek.

Své úsilí věnoval Praze, kde jeho stopy nalézáme při vzniku tehdy nejmodernější a největší porodnice v Praze - U Apolináře. Zvolil vzdušné pavilónové řešení a vybavil ji veškerými dostupnými technologiemi. Dokonce prý sám nakreslil i dětské postýlky do pokojů pro rodičky a tajný vchod pro diskrétní případy.

Další jeho aktivity se věnovaly podpoře vzniku Národního muzea i opravě v roce 1890 rozbořeného Karlova mostu po povodních. Sám dozoroval vyzvednutí potopených Brokoffových soch.

Čemu pomáhat

Je zakladatelem a hlavním mecenášem vědecké instituce, kterou dnes známe pod názvem Česká akademie věd. Jeho sociální cítění se projevilo v založení Hlávkovy nadace, která finančně podporovala studenty ze sociálně slabých rodin. Když byla v roce 1904 založena, studentům řekl: „První vaše úspěchy vám zajistily pobyt v tomto ústavě. Snažte se, aby to nebyly úspěchy poslední. Jen v práci tkví záruka všeho zdaru.“

Hlávkova kolej

Je zajímavostí, že sám neměl potomky a ve svém životě zažil různé peripetie. Ochrnul, zemřela mu první žena. Svým sociálním cítěním byl proslulý. Celým jeho životem se jako červená niť vede přemýšlení, čemu pomáhat. Nikdo nikdy nespočítá, komu všemu pomohl. Je známo, že podporoval literáta Josefa Václava Sládka, luxusní ateliér zařídil malíři Hynaisovi, financoval vydání řady uměleckých děl a vědeckých studií.

K jeho neutuchajícím aktivitám patřila také dráha politická, byl v letech 1883 – 1891 poslancem říšské rady a českého zemského sněmu, dokonce byl doživotně jmenován členem panské sněmovny.

Ve svém životě obdržel řadu vyznamenání, ocenění a čestných titulů, mezi ně patřilo např. i udělení čestného doktorátu technických věd na pražské ČVUT i čestný doktorát filozofie Jagellonské univerzity v Krakově.

O to je více k zamyšlení, proč zůstává širší veřejnosti méně známým.