Proč se víc bojíme parazitů než bakterií? Protože je vidíme

3. duben 2018
Klíště americké (Amblyomma americanum)

Neopodstatněný strach z parazitů, který šíří různé alternativní servery, přiměl vědce z Univerzity Karlovy k vydání osvětové knihy s názvem „O parazitech a lidech“. V ní si můžete přečíst, co paraziti jsou, jak žijí a jak se promítli třeba do umění.

„Cizopasníků se lidé bojí mnohem víc než ostatních patogenů. Bakterie nebo virus v nás je natolik malý, že ho okem nevidíme. Cizopasníci jsou ale větší, často si člověk vybaví tasemnici nebo hlístici. A tu už prostým okem vidíme, tudíž nás víc děsí, že by v našem těle mohlo žít něco tak velkého a děsivého,“ uvedl v Magazínu Leonardo jeden z autorů knihy parazitolog Jan Votýpka.

V současné době má věda mnoho postupů, kterými lze zjistit, jestli je člověk parazitem nakažen. „Snahou cizopasníka je nakazit nějaké další hostitele, takže z našeho těla například stolicí odcházejí jejich vajíčka nebo cysty. Tak můžeme zjistit, jestli v nás cizopasník je.“


„Paraziti, kteří v Evropě zůstali, jako vši, toxoplazma, zákožka svrabová nebo roup dětský, jsou běžní, ale naštěstí nám nezpůsobují vážně zdravotní komplikace. Dlouhodobě se uvádí, že nejnebezpečnějším klasickým parazitem je plasmodium, jednobuněčný prvok, který způsobuje u člověka onemocnění známé jako malárie nebo též bahenní zimnice.“

„Stejně tak pokud žije v krvi, snaží se posílat své děti do světa, takže je pošle do krve. Nám pak stačí vzít si kapku a podívat se, jestli tam cizopasník je, nebo není.“

Rozhodně platí, že paraziti a cizopasníci jsou všude kolem nás. „Svět je jimi doslova napěchován. Ale současně platí, že většina z nich je vysoce hostitelsky specifická, takže žijí jen v jednom hmyzu, ptáku nebo v naší kočce. A i když spolkneme vajíčko takového cizopasníka, vůbec nic se nestane.“

Samozřejmě, že jsou i paraziti specifičtí pro člověka, u kterých je nebezpečí větší. „Ale naštěstí jsme časem většinu nebezpečných cizopasníků z našeho území i z Evropy vyhnali. Šance, že se jimi nakazíme, je malá, pokud nejedeme do tropických nebo subtropických oblastí.“

Cizopasníci ale mohou být i prospěšní, připomněl expert. „Možné je jejich přímé užití v humánní medicíně. I dnes se používají pijavky. Ne na čištění krve, ale při dohojování končetin nebo amputacích prstů, kdy pijavky pomáhají odsávat městnanou tekutinu." Další možností je například využití hlístic jako prostředku pro regulaci autoimunitního systému.

Nová kniha se věnuje také roli parazitů v historii. „Jistý záznam o cizopasných červech nacházíme už v sumerském Eposu o Gilgamešovi, je ale možné odhalit v egyptských hieroglyfech odkazy na ně i na způsob jejich léčby.“

11. tabulka Eposu o Gilgamešovi (o potopě)

„Uvádí se, že Platón možná zemřel v důsledku napadení cizopasníky, také u Alexandra Velikého se můžeme domnívat, že byl nakažen západonilskou horečkou, který také ukončila život tohoto vojevůdce.“

A pozice parazitů je silná i v umění. „V naší knize, ačkoli je o cizopasnících, kterých se lidé spíše štítí, jsme se snažili ukazovat je jako zajímavé objekty.“

„Cizopasníci se objevují třeba v olejomalbách, dostávají se také do vtipů. Některá klíšťata mají dokonce hezké zdobené štítky, díky kterým se dostala i na známky nebo na bankovky, konkrétně v Brazílii. Tato hezká klíšťata lze využít i ve šperkařství, dají se například zalít do náušnic nebo do náhrdelníku,“ poodhalil krásnou stránku parazitů Jan Votýpka.